Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
5 výsledky
Search Results
Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Prieskum a reštaurovanie olejomaľby na plátne: „Zimná krajina s hradom“ od neznámeho nemeckého majstra(2018) Fecskeová, Alena; Machačko, LubošČlánek pojednává o průzkumu a restaurování olejomalby na plátně "Zimní krajina s hradem" z 19. století od neznámého německého autora. Malba je umístěna v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem. První část článku přibližuje metodiku průzkumu a druhá část popisuje postup restaurování.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Komplexní přírodovědný průzkum techniky a technologie malby Gabriela Müllera na příkladu portrétů Jana Adama z Questenbergu a Marie Antonie z Questenbergu(Národní památkový ústav, 2019) Machačko, Luboš; Košárková, Monika; Ševců, MonikaČlánek se zabývá průzkumem techniky a technologie malby Gabriela Müllera. Průzkum prokázal, že G. Müller vycházel z dobově rozšířené techniky malby na tónovaném podkladu. V jeho malbě byly nalezeny pigmenty typické pro malířství 18. století. Laboratorní analýza (RMS a SEM-EDS) identifikovala v původní malbě z bílých pigmentů olovnatou bělobu, uhličitan vápenatý. Modré partie byly malovány indigem a pruskou modří. U červených pigmentů byla identifikována rumělka, červený okr, červený org. lak – košenila. Zelené pigmenty zastupuje rezinát mědnatý s měděnkou a u černých pigmentů jsou to uhlíkatá a kostní čerň. Metodou FTIR bylo prokázáno pojivo na bázi vysychavých esterových olejů. Toto zjištění bylo dále upřesněno GC/MS analýzou, která identifikovala jako pojivo lněný olej. Výsledky rozsáhlého průzkumu se staly podkladem pro analýzu a interpretaci způsobu malby G. Müllera a pro její začlenění do širšího kontextu.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Restaurování a rekonstrukce pohyblivého ozvučeného betlému z Dětenic – příběh takřka detektivní(Technické muzeum v Brně, 2019) Machačko, Luboš; Medová, Dominika; Volák, JanPohyblivý ozvučený betlém z obce Dětenice vznikal postupně od druhé poloviny 19. až do počátku 20. století. Jeho autorem je Vincenc Novotný, vyučený malíř pokojů a fotograf. Betlém o rozměrech 330x80x50cm se skládá z dřevěné kostry, pohyblivého mechanismu zahrnujícího dřevěné, kovové, usňové a textilní části, hracího mechanismu s píšťalami, xylofonem a kolíkovým válcem, a jeho součástí je více než sedmdesát figur umístěných v iluzivní krajině s architekturou z papíru a papírmašé. Těžce poškozený betlém prošel náročnou obnovou v letech 2012 -2018. Na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli byly postupně restaurovány dochované dvojrozměrné figury a architektura z papíru a trojrozměrné figury a terény z papírmašé. Části, dochované ve fragmentech, s rozsáhlými ztrátami originálu, byly zrestaurovány a citlivě doplněny. Samostatnou kapitolu tvořily figury, u kterých stupeň poškození barevné vrstvy neumožňoval opětné použití v betlému. Ty byly zpevněny a očištěny a podle nich byly, s využitím infračervené fotografie, zhotoveny rekonstrukce. Doplňování chybějících částí probíhalo metodou analogické rekonstrukce podle jediné dochované fotografie betléma, pocházející z doby kolem roku 1941, a s využitím dochovaných grafických předloh ze soukromých sbírek či z dobových pramenů a literatury. Právě dohledávání předloh, porovnávání jednotlivých typů a výběr vzorů vhodných pro rekonstrukci byla práce takřka detektivní. Restaurování Dětenického betlému představuje příklad široké mezioborové spolupráce, do níž byla kromě profesionálů zapojena i odborná a laická veřejnost.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Restaurování gotického náhrobku Arnošta z Pardubic v polském Kladsku: shrnutí výsledku průzkumu(2018) Ďoubal, Jakub; Bayer, Karol; Zítková, PetraFakulta restaurovaní Univerzity Pardubice provedla v letech 2015–17 komplexní průzkum a restaurovaní náhrobku Arnošta z Pardubic, který se nachází ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v polském Kladsku. Náhrobek představuje mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Dílo bylo v minulosti několikrát poškozeno a dochovalo se v torzální podobě, a to ve značně neutěšeném stavu. Opukový náhrobek osazený na tumbě z červeného vápence nebyl nikdy odborně restaurován a ani na něm nebyl proveden materiálový výzkum. Komplexní průzkum a vlastní restaurování přineslo řadu významných poznatků, které by mohly napomoci k identifikaci provenience díla a poznaní jeho někdejšího vzhledu.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Komplexní průzkum dvou olejomaleb ze souboru obrazů křížové cesty od Josefa Cereghettiho z kostela Povýšení sv. Kříže v Litomyšli(2018) Machačko, Luboš; Peňázová, MonikaTento příspěvek se zabývá průzkumem dvou barokních obrazů od chrudimského malíře Josefa Cereghettiho (1722–1799). Díla pocházejí z kostela Povýšení sv. Kříže v Litomyšli, kde jsou součástí čtrnácti zastavení křížové cesty. Josef Cereghetti dnes patří k méně známým umělcům, více se proslavil svojí literární činností, zejména slavnou Chrudimskou kronikou. V rámci studentské grantové soutěže UPa bylo možné provést rozsáhlý průzkum zaměřený jak na materiálové složení maleb a podložek, tak i na umístění děl a osobnosti autora do širšího umělecko-historického kontextu. V rámci průzkumu byly použity jak běžné fotodokumentační techniky, tak i speciální zobrazovací, instrumentální a analytické metody.