Digitální knihovnaUPCE
 

Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs

Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749

Procházet

Search Results

Nyní se zobrazuje 1 - 10 z 23
  • Článekpeer-reviewedpublished versionOmezený přístup
    „Objev“ epitafu rodiny Jana Hodějovského z Hodějova v Českém Rudolci
    (2019) Míchalová, Zdeňka
    Článek prezentuje okolnosti odkryvu renesančního epitafu Hodějovských z Hodějova v kostele sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci a stručně seznamuje s prvotními uměleckohistorickými hypotézami a zjištěními z restaurátorského průzkumu.
  • Článekpeer-reviewedpublished versionOtevřený přístup
    Václav Hradecký a restaurování jeho díla Sursum corda ze sbírky Muzea umění v Olomouci
    (2018) Schmidtová, Klára; Machačko, Luboš
    Text představuje výsledky komplexního restaurování malby Sursum Corda od Václava Hradeckého. Na díle byl proveden rozsáhlý restaurátorský průzkum, po kterém následoval restaurátorský proces. Díky průzkumu děl Václava Hradeckého v Muzeu České literatury a identifikace dalších Hradeckého děl s podobnou tématikou bylo možné umístit malbu do širšího uměleckohistorického kontextu.
  • Článekpeer-reviewedpublished versionOtevřený přístup
    Laminátová socha Rychlost ve světle komplexního restaurátorského průzkumu
    (Národní památkový ústav, 2019) Červinka, Josef; Křenková, Zuzana; Říhová, Vladislava
    Článek prezentuje restaurátorský průzkum laminátové sochy Rychlost od Jiřího Nováka (1922–2010). Práci se skelným laminátem se umělci věnovali od druhé poloviny 60. let, Rychlost vznikla už mezi lety 1958–1961. V evropském kontextu je raným příkladem využití „moderního“ syntetického materiálu. Na vzniku díla spolupracoval chemik Miroslav Schätz. Bylo zhotoveno laminováním z polyesterové pryskyřice probarvené ve hmotě na tmavě modro s přídavkem kovového prášku. Komplexní průzkum zahrnoval: vizuální průzkum, endoskopický průzkum, fotogrammetrii, 3D skenování a materiálový průzkum.
  • Článekpeer-reviewedpostprintOmezený přístup
    Funkcionalistické lázně v Uherském Hradišti ve světle stavebněhistorického průzkumu
    (2018) Říhová, Vladislava; Křenková, Zuzana
    Studie shrnuje výsledky stavebněhistorického průzkumu funkcionalistické architektury městských lázní v Uherském Hradišti. Budova s bazénovou halou byla vystavěna v roce 1937 podle plánů brněnského architekta Bohuslava Fuchse, sousední technické zázemí vzniklo ve stejné době na základě projektu uherskohradišťského stavitele Karla Dvořáka. Areál lázní je v současnosti v dezolátním stavu a je chráněn jako nemovitá kulturní památka.
  • Článekpeer-reviewedpublished versionOtevřený přístup
    Průzkum a restaurování soch z polyesterového sklolaminátu umístěných v exteriéru
    (Sciendo, 2019) Knotek, Vítězslav; Červinka, Josef; Křenková, Zuzana
    V příspěvku jsou představeny hlavní typy defektů vyskytujících se u polyesterových sklolaminátových děl. Nejzávažnějším poškozením jsou praskliny v celé tloušťce skořepiny, kterými může pronikat voda k vnitřní ocelové konstrukci. Při dlouhodobějším průniku vody může vlivem koroze dojít až ke zhroucení sochy.
  • Článekpeer-reviewedpublished versionOtevřený přístup
    Konsolidace sádry – testování prostředků s organickými rozpouštědly
    (Technické muzeum v Brně, 2019) Zítková, Petra; Tišlová, Renata
    Příspěvek se koncentruje na problematiku konsolidace sádrových odlitků. Na základě publikovaných informací se snaží zachytit stávající stav a nedávnou tradici v této oblasti restaurování. Podrobným průzkumem domácí i zahraniční literatury shromažďuje poznatky o historických i novodobých materiálech a postupech používaných pro zpevnění. Nově jsou prezentovány zkušenosti autorů i studie, v jejímž rámci došlo k odzkoušení vybraných konsolidačních prostředků, jejichž výběr vzešel částečně ze současné praxe a z relevantní literatury, která se obecně zaobírá konsolidací anorganických porézních materiálů. Z důvodu možného negativního účinku vody byl výběr konsolidantů omezen na prostředky s organickými rozpouštědly. Diskutován je konsolidační účinek bílého šelaku, akrylátové pryskyřice Paraloid B72, do testování byly dále zahrnuty estery kyseliny křemičité, vykazující obecně dobré zpevňující účinky na jiné porézní materiály. V neposlední řadě byly do testování zařazeny nové formy tradičních materiálů v podobě vápenné a sádrové nanosuspenze. Výzkum poukazuje na pozitivní i negativní vlastnosti jednotlivých konsolidantů a nastiňuje možné využití výsledků v praxi.
  • Článekpeer-reviewedpublished versionOtevřený přístup
    Komplexní přírodovědný průzkum techniky a technologie malby Gabriela Müllera na příkladu portrétů Jana Adama z Questenbergu a Marie Antonie z Questenbergu
    (Národní památkový ústav, 2019) Machačko, Luboš; Košárková, Monika; Ševců, Monika
    Článek se zabývá průzkumem techniky a technologie malby Gabriela Müllera. Průzkum prokázal, že G. Müller vycházel z dobově rozšířené techniky malby na tónovaném podkladu. V jeho malbě byly nalezeny pigmenty typické pro malířství 18. století. Laboratorní analýza (RMS a SEM-EDS) identifikovala v původní malbě z bílých pigmentů olovnatou bělobu, uhličitan vápenatý. Modré partie byly malovány indigem a pruskou modří. U červených pigmentů byla identifikována rumělka, červený okr, červený org. lak – košenila. Zelené pigmenty zastupuje rezinát mědnatý s měděnkou a u černých pigmentů jsou to uhlíkatá a kostní čerň. Metodou FTIR bylo prokázáno pojivo na bázi vysychavých esterových olejů. Toto zjištění bylo dále upřesněno GC/MS analýzou, která identifikovala jako pojivo lněný olej. Výsledky rozsáhlého průzkumu se staly podkladem pro analýzu a interpretaci způsobu malby G. Müllera a pro její začlenění do širšího kontextu.
  • Článekpeer-reviewedpublished versionOmezený přístup
    Depot doby bronzové ze Lhoty u Chroustovic na Chrudimsku
    (2019) Vích, David; Kmošek, Jiří
    V k. ú. Lhota u Chroustovic (Pardubický kraj, Česká republika) byl s pomocí detektoru kovů nalezen bronzový depot. Nález bylo možné částečně zdokumentovat in situ, depot ale z větší části narušila hluboká orba. Čtyři srpy, tulejovitá sekera a kus měděného ingotu datují hromadný nález do HA2 či spíše HB1.
  • Článekpeer-reviewedpublished versionOtevřený přístup
    Mezi adorací a demolicí. Osudy vybraných děl českého výtvarného umění 50.–80. let 20. století po roce 1989 na území dnešního Kraje Vysočina
    (Fakulta restaurování. Univerzita Pardubice, 2019) Horák, Petr
    Po představení problematiky kolísavého zájmu o různé uměleckohistorické epochy dokládá článek nutnost věnovat se v současnosti umění 50.–80. let, neboť řada důležitých údajů z této doby není podložena prameny a zůstává jen ve vzpomínkách žijících pamětníků. Dále je na příkladu vybraných děl českého výtvarného umění dané doby ve veřejném prostoru dnešního Kraje Vysočina jako na modelových příkladech věnována pozornost rozličným osudům, jež tyto realizace potkal po roce 1989: transfer (mj. díla Romana Podrázského, Dany Markové a Jana Kodeta v Jihlavě, Břetislava Bendy ve Ždírci nad Doubravou, Josefa Malejovského v Lipnici nad Sázavou, Štěpána Kotrby ve Světlé nad Sázavou nebo Jana Habarty ve Velkém Meziříčí), koroze / vandalismus (socha Karla Hyliše a mozaika Miroslava Rybičky v Havlíčkově Brodě), konverze (plastika Rostislava Magniho v Telči), Adaptace (dílo Miroslava Chaloupky v Havlíčkově Brodě) a konečně demolice (mj. socha Karla Hyliše v Havlíčkově Brodě).
  • Článekpeer-reviewedpublished versionOmezený přístup
    Restaurování a rekonstrukce pohyblivého ozvučeného betlému z Dětenic – příběh takřka detektivní
    (Technické muzeum v Brně, 2019) Machačko, Luboš; Medová, Dominika; Volák, Jan
    Pohyblivý ozvučený betlém z obce Dětenice vznikal postupně od druhé poloviny 19. až do počátku 20. století. Jeho autorem je Vincenc Novotný, vyučený malíř pokojů a fotograf. Betlém o rozměrech 330x80x50cm se skládá z dřevěné kostry, pohyblivého mechanismu zahrnujícího dřevěné, kovové, usňové a textilní části, hracího mechanismu s píšťalami, xylofonem a kolíkovým válcem, a jeho součástí je více než sedmdesát figur umístěných v iluzivní krajině s architekturou z papíru a papírmašé. Těžce poškozený betlém prošel náročnou obnovou v letech 2012 -2018. Na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli byly postupně restaurovány dochované dvojrozměrné figury a architektura z papíru a trojrozměrné figury a terény z papírmašé. Části, dochované ve fragmentech, s rozsáhlými ztrátami originálu, byly zrestaurovány a citlivě doplněny. Samostatnou kapitolu tvořily figury, u kterých stupeň poškození barevné vrstvy neumožňoval opětné použití v betlému. Ty byly zpevněny a očištěny a podle nich byly, s využitím infračervené fotografie, zhotoveny rekonstrukce. Doplňování chybějících částí probíhalo metodou analogické rekonstrukce podle jediné dochované fotografie betléma, pocházející z doby kolem roku 1941, a s využitím dochovaných grafických předloh ze soukromých sbírek či z dobových pramenů a literatury. Právě dohledávání předloh, porovnávání jednotlivých typů a výběr vzorů vhodných pro rekonstrukci byla práce takřka detektivní. Restaurování Dětenického betlému představuje příklad široké mezioborové spolupráce, do níž byla kromě profesionálů zapojena i odborná a laická veřejnost.