Digitální knihovnaUPCE
 

Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs

Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749

Procházet

Search Results

Nyní se zobrazuje 1 - 4 z 4
  • Článekpeer-reviewedpublishedOmezený přístup
    Restaurování gotického náhrobku Arnošta z Pardubic v polském Kladsku: shrnutí výsledku průzkumu
    (2018) Ďoubal, Jakub; Bayer, Karol; Zítková, Petra
    Fakulta restaurovaní Univerzity Pardubice provedla v letech 2015–17 komplexní průzkum a restaurovaní náhrobku Arnošta z Pardubic, který se nachází ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v polském Kladsku. Náhrobek představuje mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Dílo bylo v minulosti několikrát poškozeno a dochovalo se v torzální podobě, a to ve značně neutěšeném stavu. Opukový náhrobek osazený na tumbě z červeného vápence nebyl nikdy odborně restaurován a ani na něm nebyl proveden materiálový výzkum. Komplexní průzkum a vlastní restaurování přineslo řadu významných poznatků, které by mohly napomoci k identifikaci provenience díla a poznaní jeho někdejšího vzhledu.
  • Článekpeer-reviewedpublishedOmezený přístup
    Mezioborový průzkum nástěnných maleb a štukatur kaple sv. Isidora v Křenově
    (2018) Ďoubal, Jakub; Lesniaková, Petra; Říhová, Vladislava; Vojtěchovský, Jan
    V letech 1706–1707 byla v Křenově (okres Svitavy) postavena hřbitovní kaple sv. Isidora. Její interiér byl brzy vyzdoben malbami, štukaturami a mobiliářem, které tvořily náročný vrcholně barokní gesamtkunstwerk. Udržování budovy mělo na starosti náboženské bratrstvo sv. Isidora (1713–1783), později budovu opravovala místní farnost. Po roce 1945 stavba chátrala, postupně došlo k narušení střechy a z toho vyplývajícím poškozením interiérové výzdoby. V letech 2012–2015 prováděli restaurátorské a související práce na nástěnných malbách a štukaturách odborníci a studenti z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. V interiéru kaple byly realizovány nejprve vstupní restaurátorské, přírodovědné i humanitně zaměřené průzkumy štukatur a nástěnných maleb. Získané poznatky byly doplněny při následných restaurátorských pracích. Nálezy učiněné v rámci průzkumů poskytly informace o práci původních tvůrců výzdoby, druhotných zásazích, ale i fenoménech a příčinách poškození, které bylo nutné popsat před formulací koncepce restaurátorských prací. Výše zmíněná poškození způsobená zatékáním, byla hlavním problémem následujícího restaurování.
  • Článekpeer-reviewedpublishedOmezený přístup
    Čištění sousoší sv. Jana Nepomuckého z pražského Pohořelce s využitím laseru
    (2018) Ďoubal, Jakub
    Článek shrnuje základní principy laserového čištění a představuje jeho praktickou aplikaci při čištění hodnotného raně rokokového sousoší sv. Jana Nepomuckého z pražského Pohořelce Základem pro posouzení různých metod čištění (abrazivní, chemické, laserové) bylo důkladné laboratorní a restaurátorské vyhodnocení zkoušek čištění. Z provedených zkoušek byla vybrána jako nejcitlivější metoda využívající laserový paprsek, jež byla použita pro očištění skulptury v návaznosti na celkovou koncepci restaurování objektu. Závěrečná diskuze popisuje některé limity užití zkoumaných metod čištění.
  • Článekpeer-reviewedpublishedOmezený přístup
    Čištění povrchově neupravené sádry laserem
    (2018) Ďoubal, Jakub; Lesniaková, Petra; Mrověc, Pavel
    Příspěvek se zaměřuje na problematiku čištění povrchově neupravených sádrových odlitků laserem. V teoretické rovině zde jsou kompilovány výhody i možné nedostatky odstraňování nečistot pomocí laserů. Článek představuje publikované předpoklady i zkušenosti z praxe související s negativní změnou povrchu materiálů čištěných laserem a zejména výsledky experimentálních zkoušek čištění provedených na uměle znečištěné sádře. V rámci experimentu byly připravené sádrové pláty pokryty vrstvami černých pigmentů, železité, sazové a uhlové černi, které svými vlastnostmi vhodně imitovaly prachové depozity. K čištění byly použity dva Ng:yAG lasery, eOS 1000 SRF a Qs laser Thunder Art, při různých podmínkách nastavení, zahrnujících rozdílné vlnové délky a různé energetické hustoty. Vyhodnocení bylo provedeno vizuálně a mikroskopicky – stereoskopickou, optickou a skenovací elektronovou mikroskopií s prvkovou mikroanalýzou. Na základě provedených testů a průzkumů byly zjištěny podmínky vhodného použití a nastavení laserů k čištění reálných sádrových objektů. Zároveň výzkum poukázal na nežádoucí změny, které mohou po laserové ablaci povrchu sádry nastat.