Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
11 výsledky
Search Results
Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Mechy na uměleckých objektech ve veřejném prostoru vybraných středomoravských měst(2020) Dvořák, Václav; Hradílek, Zbyněk; Jeništa, Jan; Křenková, Zuzana; Duchoslav, Martin; Říhová, VladislavaV této práci jsme se zaměřili na průzkum bryoflóry uměleckých objektů ve veřejném prostoru tří středomoravských měst (Olomouc, Přerov a Prostějov). Studované objekty jsou spojené převážně s obdobím od konce druhé světové války do roku 1989, tedy s dobou, která nejvíce obohatila intravilány měst tehdejšího Československa uměleckou výzdobou. Na umělecká díla je nahlíženo přírodovědným pohledem a jsou chápána jako sekundární stanoviště kolonizovaná mechy. Přítomnost mechů byla prokázána na 30 % objektů. Celkově jsme nalezli 32 druhy mechů. Mezi nejčastější druhy patřily Tortula muralis, Orthotrichum diaphanum a Bryum argenteum. Z vzácnějších druhů byl zaznamenán výskyt druhů Orthotrichum striatum, Schistidium confusum a Syntrichia latifolia. Ve studii je diskutován kolonizační potenciál mechů a jejich role v kolonizačním procesu, druhová skladba a podmínky prostředí, jež měly signifikantní vliv na druhové složení.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Restaurátorský průzkum a zásah na mozaice Panny Marie Růžencové na průčelí klášterní budovy Kongregace Petrinů v Českých Budějovicích(2020) Vojtěchovský, Jan; Škrabalová, Adéla; Říhová, VladislavaSkleněná exteriérová mozaika na průčelí klášterní budovy kongregace petrinů v Českých Budějovicích vznikla v roce 1904 a je dílem prvního českého mozaikáře Viktora Foerstera, ve spolupráci s Jaroslavem Pantaleonem Majorem a Desideriem Lenzem. Mozaiková výzdoba se nese v beuronském duchu a koresponduje tak s nástěnnými malbami v interiéru kostela. Podnětem pro provedení základního ohledání mozaiky byl její neuspokojivý stav. Na mozaikové výzdobě se vyskytovala poškození zejména ve formě otevřených defektů s odhalenou osazovací maltou, která vznikla odpadnutím mozaikových kostek a rovněž ve formě velkého množství dutin. Nejprve byly provedeny vstupní restaurátorské, uměleckohistorické a přírodovědné průzkumy, jejichž výsledky byly doplňovány v průběhu restaurování. Na základě provedených průzkumů byl vypracován návrh restaurátorského zákroku. Poté bylo přistoupeno k samotnému restaurátorskému zásahu, který byl pro zachování mozaiky nezbytný.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Laminátová socha Rychlost ve světle komplexního restaurátorského průzkumu(Národní památkový ústav, 2019) Červinka, Josef; Křenková, Zuzana; Říhová, VladislavaČlánek prezentuje restaurátorský průzkum laminátové sochy Rychlost od Jiřího Nováka (1922–2010). Práci se skelným laminátem se umělci věnovali od druhé poloviny 60. let, Rychlost vznikla už mezi lety 1958–1961. V evropském kontextu je raným příkladem využití „moderního“ syntetického materiálu. Na vzniku díla spolupracoval chemik Miroslav Schätz. Bylo zhotoveno laminováním z polyesterové pryskyřice probarvené ve hmotě na tmavě modro s přídavkem kovového prášku. Komplexní průzkum zahrnoval: vizuální průzkum, endoskopický průzkum, fotogrammetrii, 3D skenování a materiálový průzkum.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Funkcionalistické lázně v Uherském Hradišti ve světle stavebněhistorického průzkumu(2018) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaStudie shrnuje výsledky stavebněhistorického průzkumu funkcionalistické architektury městských lázní v Uherském Hradišti. Budova s bazénovou halou byla vystavěna v roce 1937 podle plánů brněnského architekta Bohuslava Fuchse, sousední technické zázemí vzniklo ve stejné době na základě projektu uherskohradišťského stavitele Karla Dvořáka. Areál lázní je v současnosti v dezolátním stavu a je chráněn jako nemovitá kulturní památka.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Sgrafito 50. let 20. století: Mapování výskytu, stavu, autorství a okolností realizací sorelových sgrafit(2018) Říhová, Vladislava; Machačko, LubošPoužití techniky sgrafita v architektuře socialistického realismu je považováno za výsledek inspirace tvůrců českými renesančními památkami. Jistě i tato linie hrála při komponování fasád s důrazem na „národní tradici“ svou roli, samotné sgrafito však není v této době na evropských fasádách žádnou výjimkou. Najdeme také řadu zahraničních realizací, v nichž se v první polovině 50. let uplatnilo jako široce využívaná monumentální technika a nejednalo se vždy jen o bratrské socialistické státy pod sovětskou kulturní nadvládou. Sgrafita konce 40. a průběhu 50. let nacházíme například v západním Německu, Nizozemí nebo ve Vídni. Nejen domácí, ale i zahraniční soubory památek generují aktuální zájem o sgrafito jako restaurátorský problém. Dobrým příkladem mohou být sgrafita, která vznikla pro řadu fasád nově rekonstruovaných domů centra Gdaňsku (Polsko), zničeného druhou světovou válkou. Tato díla jsou dnes chráněna jako příklady tvorby umělců i jako doklad propagandy reálného socialismu. Jejich výzkumu se s ohledem na technologie a možnosti konzervace věnuje pozornost i v mezinárodním měřítku. České prostředí tak důrazem na výzkum poválečného umění zcela souzní se současnými evropskými trendy, je však specifické užívanými materiály, neboť zahraniční sgrafita byla prováděna především v tvrdé cementové omítce a tradiční technika vápenných omítek zůstává vyhrazena socialistickému Československu. Plošný výzkum poválečného sgrafita na území České republiky si klade ambici alespoň částečně nahradit scházející odbornou literaturu, která by se tímto problémem zabývala. Vzhledem k historické a umělecko¬ řemeslné hodnotě děl a s přihlédnutím ke skutečnosti, že jsou též součástí památkově chráněných objektů, považujeme sorelová sgrafita za svébytnou výtvarnou disciplínu, která je hodna důslednější péče a zachování, i přes to, že vznikala za podmínek, kdy se z architektury stal nástroj ideologické propagandy totalitní moci stalinistického režimu.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Průzkum typologie skleněných kostek využívaných v poválečné umělecké mozaice(2018) Říhová, Vladislava; Křenková, Zuzana; Kučerová, IrenaČlánek přináší ucelený přehled všech typů mozaikových kostek vyráběných na našem území, které výtvarníci v bývalém Československu užívali pro mozaikovou tvorbu. Kromě v literatuře uváděného štípaného a prefabrikovaného, tzv. do kleští mačkaného mozaikového skla a sintrované mozaiky článek popisuje výrobu mozaikových prefabrikátů, které se zhotovovaly v 50. letech 20. století v Železném Brodě. Podrobně vysvětluje rozdíly ve výrobě vertikálně a rotačně mačkaných kamenů, lokalizuje jejich výrobu a uvádí její dataci, specifikuje jejich vzhled. Věnuje se technologii výroby litých (válcovaných) mozaikových kostek, které bývají zaměňovány za sintrované. Přehled typologie je zakončen shrnutím historie mozaikové tvorby z plochého skla. Součástí popisu jednotlivých technologií výroby mozaikových kamenů jsou příklady děl, které z nich byly vytvořeny.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Mozaikářská dílna Ústředí uměleckých řemesel a její předchůdci(2018) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaCílem studie je ověřeni a doplněni základních dat z dějin povalečné mozaikové tvorby, resp. z dějin nejvýznamnější socialistické mozaikářské dílny na našem území. Mnohé z jejich realizaci dodnes existuji a stávají se předmětem zájmu nejen teoretiků a historiků uměni, ale také laické veřejnosti, která v „objevování kvalit povalečné architektury a uměni pomalu nachází zálibu. S povzbuzeným vnímáním těchto děl jdou často ruku v ruce pokusy o jejich záchranu nebo restaurování. Proto by náš text měl v první řadě posloužit jako základní přehled a podpořit zájem o jeden z důležitých oborů monumentálního uměni.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Mezioborový průzkum nástěnných maleb a štukatur kaple sv. Isidora v Křenově(2018) Ďoubal, Jakub; Lesniaková, Petra; Říhová, Vladislava; Vojtěchovský, JanV letech 1706–1707 byla v Křenově (okres Svitavy) postavena hřbitovní kaple sv. Isidora. Její interiér byl brzy vyzdoben malbami, štukaturami a mobiliářem, které tvořily náročný vrcholně barokní gesamtkunstwerk. Udržování budovy mělo na starosti náboženské bratrstvo sv. Isidora (1713–1783), později budovu opravovala místní farnost. Po roce 1945 stavba chátrala, postupně došlo k narušení střechy a z toho vyplývajícím poškozením interiérové výzdoby. V letech 2012–2015 prováděli restaurátorské a související práce na nástěnných malbách a štukaturách odborníci a studenti z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. V interiéru kaple byly realizovány nejprve vstupní restaurátorské, přírodovědné i humanitně zaměřené průzkumy štukatur a nástěnných maleb. Získané poznatky byly doplněny při následných restaurátorských pracích. Nálezy učiněné v rámci průzkumů poskytly informace o práci původních tvůrců výzdoby, druhotných zásazích, ale i fenoménech a příčinách poškození, které bylo nutné popsat před formulací koncepce restaurátorských prací. Výše zmíněná poškození způsobená zatékáním, byla hlavním problémem následujícího restaurování.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Antonín Gajdušek (1927–2001), soupis uměleckých děl ve veřejném prostoru(2017) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaVýtvarník Antonín Gajdušek z Březolup (1927–2001) vytvořil řadu návrhů pro díla ve veřejném prostoru. Z pozoruhodného souboru se podařilo najít už jen některá existující. O těch zaniklých vypovídají především archivní materiály podniku Českého fondu výtvarných umění Dílo a fotografie z pozůstalosti umělce, kterou spravuje ovdovělá žena Věra. Osobnost umělce jsme sledovali v rámci řešení projektu České umění 50. – 80. let 20. století ve veřejném prostoru: evidence, průzkumy a restaurování. Gajdušek vystudoval zlínskou Školu umění (1945–1949). Od roku 1958 začal tvořit ve „svobodném povolání“. Celá 60. léta věnoval intenzivní tvorbě monumentálních děl do veřejného prostoru. První zakázky měly malířský charakter (1961 nástěnná malba pro exteriér budovy plochodrážního stadionu v Březolupech, linkrusta pro interiér zemědělské školy ve Starém Městě u Uherského Hradiště, 1962 linkrusta pro podnik Starorežná v Prostějově), další byly vytvářeny jako keramické reliéfy (1964 reliéf pro denní kavárnu hotelu Moskva ve Zlíně, 1965 dělící stěna pro výstavní síň prodejny podniku Dílo ve Zlíně). Na konci 60. let začal pracovat na neokonstruktivistických plastikách (1968 Proměna kružnice ve vlnovku pro knihovnu v Karviné, konstruktivní plastika a obklad stěny ve vstupní hale budovy Centroprojektu ve Zlíně). Monumentální návrhy Antonína Gajduška přerušila normalizace. V roce 1970 se odstěhoval ze Zlína do Prahy a pracoval spíše na ateliérových sochařských dílech, obrazech a grafikách.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Pražská mozaikářská dílna Viktora Foerstera. Přehled monumentálních zakázek(2017) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaMalíř Viktor Foerster založil na počátku 20. století v prostorách kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě mozaikářskou dílnu. Ačkoliv je považován za prvního českého mozaikáře, jeho dílo dosud není nijak uceleně zhodnoceno. Pohled na několik desítek Foersterových mozaikových realizací je skládán až v poslední době díky terénnímu průzkumu a archivním rešerším. Průzkum písemných pramenů zprostředkoval pevná data z Foersterova osobního i pracovního života, která vyvracejí v literatuře tradované omyly a rozšiřují pohled na jeho tvorbu. Úvod studie ozřejmuje původ zájmu o specifickou techniku, Foersterovy názory na výtvarné působení mozaiky, italské školení a vazby na okruh Beuronské umělecké školy. Následuje stručný přehled zakázek v Čechách, na Moravě i v zahraničí. Zmiňována jsou díla svázaná s profánní i sakrální architekturou, sepulkrální tvorba a restaurátorské zakázky, přičemž je pozornost věnována i zaniklým a nerealizovaným mozaikám.