Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
44 výsledky
Search Results
Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup KOMPLEXNÍ RESTAUROVÁNÍ OBOUSTRANNÉ VELKOFORMÁTOVÉ SKICI EMILA FILLY – HEJ, NEBUDEM ROLNÍKOM – HEJ OVEČKY(2023) Machačko, Luboš; Šebestová, Anežka; Svobodová, Markéta; Selucká, AlenaProblematika restaurování velkoformátových děl je v tomto článku prezentována na komplexním restaurování oboustranné kresebné skici od Emila Filly. Hlavní část příspěvku je věnovaná restaurátorskému postupu, který byl stanoven na základě předcházejícího restaurátorského průzkumu a z něho vycházející koncepce restaurování, která reflektuje celkový stav díla před započetím restaurátorských prací, dokumentuje ho a vyhodnocuje jej. Dále identifikuje použité materiály, techniku a případné druhotné zásahy. Stěžejní částí procesu bylo náročné vyrovnávání rozměrného díla na vyhřívaném nízkopodtlakovém stole. V neposlední řadě bylo nutné se vypořádat se zvolením vhodného způsobu adjustace, která bude vyhovovat dlouhodobému uložení.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup KOMPLEXNÍ RESTAUROVÁNÍ DVOU MONOTYPŮ OD JAROSLAVY PEŠICOVÉ Z GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ(2023) Machačko, Luboš; Bartoníková, Karolína; Chvojková, Barbora; Selucká, AlenaTento článek pojednává o průběhu komplexního restaurátorského zásahu na dvou barevných monotypech na papírové podložce od Jaroslavy Pešicové. Na objektech byly provedené chemicko-technologické a umělecko-historické průzkumy. Dále byla díla podrobena neinvazivním a invazivním průzkumům. Na základě těchto zjištění byl zvolen vhodný restaurátorský záměr a posléze prošly komplexním restaurátorským zásahem včetně závěrečné adjustace do speciálně vytvořeného ochranného boxu.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Rizika a limity užití čisticích past při ošetření pískovce(2023) Ďoubal, Jakub; Bayer, KarolCílem článku je zmínit rizika, která jsou spojená s užíváním čisticích past na bázi hydrogendifluoridu amonného na křemenné pískovce a zejména pak na sochařská díla. Chemické čištění pomocí past na bázi hydrogendifluoridu amonného, případně jiných rozpustných fluoridů, je v běžné restaurátorské praxi dodnes poměrně rozšířenou metodou. Hlavním důvodem je snadná a rychlá aplikace, a tím i ekonomická výhodnost, která v situaci, kdy je cena často jediným kritériem výběru dodavatele, hraje důležitou roli. Nicméně tyto výhody jsou vykoupeny nízkou kontrolovatelností procesu (nerovnoměrnost očištění a nebezpečí přečištění), zanesením reziduí chemických látek a nečistot do porézního systému, nutností použití velkého množství vody na vymytí, a zejména pak nebezpečím narušení povrchu a tím i výrazného zrychlení degradačních procesů. Článek podrobně popisuje a zdůvodňuje limity použití čisticích past při restaurování, přičemž vychází ze zahraničních publikovaných studií, vlastních zkušeností autorů i výzkumu a je doplněn množstvím obrazového materiálu dokumentujícího popsané procesy.Konferenční objektpeer-reviewedpublished Omezený přístup Epitaf Jáchyma z Hradce v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci ve světle archivního, restaurátorského a materiálového průzkumu(Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., 2022) Míchalová, Zdeňka; Bartůňková, Lucie; Kuneš, PetrPříspěvek představuje archivní, restaurátorský a materiálový průzkum torza renesančního památníku nejvyššího kancléře Českého království Jáchymova z Hradce (1526–1565) v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Jindřichově Hradci, který dala v letech 1568–1578 vytvořit manželka zesnulého Anna Hradecká z Rožmberka (1530–1580). Dnešní epitaf je tvořen přízední edikulou se štukovou dekorací a nápisy, ovšem v archivních pramenech a starší vlastivědné literatuře je zaznamenána existence tumby, na níž se měla nacházet klečící postava Jáchyma z Hradce při modlitbě. Figura mohla být provedena buď v reliéfu nebo jako samostatná, plně plastická postava. Na vzniku díla se podílelo několik italských zedníků a štukatérů, přičemž jméno hlavního autora je neznámé, v pramenech je označen pouze jako “Vlach”. Dále je doložena účast kameníka Šimona Kouřimského, který vytesal nedochovaný mramorový náhrobek Jáchyma z Hradce a pasovského sochaře Hanse Maurera, jenž patrně vytvořil tumbu. Tumba byla zničena při požáru kostela v roce 1801 a edikula prošla obnovou. Restaurátorský a materiálový průzkum se soustředil na otázky po původním ztvárnění povrchu dochované části, opravným zásahům provedeným v minulosti a technologickým aspektům díla. Ačkoliv se ani na základě široce pojatého interdisciplinárního průzkumu nepodařilo zmíněné skutečnosti zcela objasnit, přesto náš výzkum vedl k ustavení dvou teorií o původní barevné podobě památky, které by však bylo možno ověřit až v průběhu konzervátorského zásahu, jenž se z pohledu znovunabytí kvalit původní modelace díla jeví jako více než žádoucí.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Komplexní restaurování architektonického výkresu Mlýnské kolonády v Karlových Varech z Národního technického muzea v Praze(2022) Machačko, Luboš; Pavlisová, EliškaČlánek se zabývá komplexním restaurováním architektonického plánu Mlýnské kolonády v Karlových Varech pocházející ze sbírek Národního technického muzea v Praze. Autorství díla je připisováno architektu Josefu Zítkovi. Objekt prošel neinvazivním a invazivním průzkumem, na jehož základě byl vypracován restaurátorský záměr a provedeno restaurování. Některé z procesů restaurátorského zásahu byly ovlivněny velkým formátem díla. Podstatnou součástí koncepce zásahu bylo uchování co největšího podílu původních materiálů, proto bylo přistupováno ke všem částem díla individuálně s respektem k jejich autenticitě a historické paměti.Konferenční objektpeer-reviewedpublished Omezený přístup Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci jako pohřebiště nižší šlechty(Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i., 2022) Míchalová, ZdeňkaPozdně gotický kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci na jihozápadní Moravě představoval v období 15. a 16. století významné pohřebiště rytířských rodů Drhů z Dolan,vladyků z Maříže, Hodických z Hodic a Hodějovských z Hodějova. V době osmdesátých let 15. století, kdy rudolecké panství spravoval Václav z Maříže, došlo k přestavbě kostela na dvoulodí podle vzoru kostel sv. Jakuba v Telči, přestavěného pány z Hradce. Václav z Maříže dal kostel patrně i vybavit nástěnnými malbami a pořídil malovaný oltář a křtitelnici. V kostele se nachází i jeho náhrobník z roku 1480, který vznikl ještě za Václavova života, a náhrobky dalších členů jeho rodiny. Příklad aktivit Václava z Maříže ukazuje lokální variantu uměleckého mecenátu v jagellonské době. V roce 1582 v kostele vznikl štukový epitaf rodiny rytíře Jana Hodějovského z Hodějova, která sídlila v sousední vsi Markvarec. Umělecky velmi kvalitní, monumentální památník zobrazující Jana Hodějovského s manželkou a dětmi v životní velikosti, je v kontextu našeho renesančního sepulkrálního sochařství ojedinělý užitím polychromovaného štuku. Nejbližší analogii představují štukové figury Zachariáše z Hradce a Kateřiny z Valdštejna na tumbě v pohřební kapli Všech svatých na zámku v Telči. Blízká přátelská vazba je doložena i mezi objednavateli obou sepulkrálních monumentů Janem Hodějovským a Zachariášem z Hradce. Formální podobnosti obou děl jsou natolik těsné, že lze uvažovat o stejném autorovi. Kostel Narození sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci, který fungoval pod patronátem místní rytířské šlechty, vypovídá o dosud velmi málo probádaných nárocích na uměleckou reprezentaci nižší aristokracie. Zároveň v sepulkrálních památkách uchovává informace o členech rytířských rodů, k nimž se vztahuje jen minimální množství písemných pramenů.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup NUSK - databáze slepotiskové výzdoby knižních vazeb(2022) Slovik, Radomír; Marek, JánPřispěvek představuje přípravu a vznik veřejné odborné databáze pod názvem NUSK věnující se dokumentaci slepotiskového nářadí na českých vazbách ze 16. století.Program s anotacemi příspěvků Otevřený přístup Historické hřbitovy sudetské oblasti: aktuální směry výzkumu(Univerzita Pardubice. Fakulta restaurování, 2022)Historické hřbitovy a sepulkrální památky někdejší oblasti Sudet představují velmi specifický druh památek a zároveň jedinečný historický pramen. Soustavný zájem o jejich ochranu a zachování sílí zvláště v posledních letech. Přesto je výzkum sepulkrálních památek a hřbitovů moderního období 18. až první poloviny 20. století stále na okraji zájmu odborné pozornosti. Důsledné vědecké poznání a odborné studium hřbitovů s kulturní a památkovou hodnotou je přitom prvním nezbytným krokem na cestě k cílené ochraně těchto ohrožených památek a k volbě správných nástrojů pro jejich zachování. Cílem konference bylo diskutovat témata související s odborným poznáním a vědeckým výzkumem historických hřbitovů a sepulkrálních památek moderního období, od josefinských reforem pohřbívání na konci 18. století po rok 1945. Na konferenci zaznělo celkem deset příspěvků pokrývajících témata literární (problematika poetických přípisů na náhrobcích), otázky etické, právní a památkářské (problematika historických hřbitovů v evropském kontextu a kontextu mezinárodních chart, etické a právní otázky související se správou a vlastnictvím hřbitovů) a konečně otázky materiálové (umrlčí prkna jako svébytný druh funerálně-sepulkrální památky, mozaiky na náhrobcích, problematika identifikace kamenné suroviny neinvazivními metodami, činnost kamenických dílen). Konference je realizovaná v rámci projektu MKČR NAKI II Paměť hřbitovů: průzkum a dokumentace pro udržitelnou péči o sepulkrální památky v oblasti někdejších Sudet (č. DG20P02OVV014).Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Fenomén renesančního štuku a jeho reflexe v současnosti(2021) Kuneš, Petr; Tišlová, RenataPříspěvek si klade za cíl čtenáře blíže seznámit s aktuálně probíhajícím výzkumným projektem ´Renesanční a manýristické štukatérství v Čechách a na Moravě´, v rámci kterého většina dále prezentovaných statí čísla ZPP vznikla. Na úvod monotematického dvojčísla bychom rádi přiblížili širší souvislosti jeho vzniku a čtenářům blíže představili projekt, který je řešen ve spolupráci specialistů z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice, Katedry dějin umění Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci a Národního památkového ústavu. Jeho náplní je široce pojaté, interdisciplinární studium fenoménu raně novověkého štukatérství na našem území. Nedílnou součástí problematiky, a tedy i řešení projektu je oblast praktické péče o tato díla. Ta zahrnuje výzkum druhotných zásahů, kterými štukatury ve své starší i recentní historii prošly, analýzu památkových hodnot a teoretických možností přístupů k jejich obnově a konečně také návrh a ověření konkrétních vhodných postupů a materiálů při jejich restaurování.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Technologické poznatky ke štukové výzdobě Císařského pokoje v Bučovicích(2021) Wanková, Veronika; Tišlová, Renata; Majoroš, Peter; Krajíček, VojtěchBučovická výzdoba Císařského sálu objednaná moravským šlechticem Janem Šemberou patří k nejvýznamnějším štukovým památkám vzniklým v druhé polovině 16. století na našem území. Provedený restaurátorský průzkum se zasloužil o identifikaci materiálů a určení technologických postupů uplatňovaných u soch. Zároveň vyvrátil předchozí teorii o využití forem a potvrdil, že štukové sochy byly vytvořeny alla prima postupným nanášením štukové hmoty na vnitřní konstrukci. Jediná socha Marta měla terakotové jádro, jež se po osazení na místo dotvořilo bílým štukem. Zpřesněním technologických postupů a odhalením odlišností v použitých materiálech se přispívá k lepšímu pochopení procesu vzniku štukové výzdoby bučovického zámku a renesančního štuku obecně.