Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
12 výsledky
Search Results
Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Characteristic damage and restoration of translucent paper demonstrated on case studies(2023) Machačko, Luboš; Sejkorová Kašparová, Věra; Zadinová, Kateřina; Sánchez, Marta Soliva; Sotiropoulou, MantoThis article focuses on the long-term experience and restoration of translucent archival supports and tracing cloth. The Studio of Restoration and Conservation of Artworks on Paper, belonging to the Faculty of Restoration, at the University of Pardubice, has cooperated with The State Regional Archives of Litomerice, the State District Archives in the town of Most for many years. Over 15 years ago, we started working on the restoration of translucent supports from the archives collection. In the course of that time, we have developed our restoration methods to treat those unique materials. The information and experience collected throughout the years should help increase the awareness of the issues in the restoration of translucent supports.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup KOMPLEXNÍ RESTAUROVÁNÍ OBOUSTRANNÉ VELKOFORMÁTOVÉ SKICI EMILA FILLY – HEJ, NEBUDEM ROLNÍKOM – HEJ OVEČKY(2023) Machačko, Luboš; Šebestová, Anežka; Svobodová, Markéta; Selucká, AlenaProblematika restaurování velkoformátových děl je v tomto článku prezentována na komplexním restaurování oboustranné kresebné skici od Emila Filly. Hlavní část příspěvku je věnovaná restaurátorskému postupu, který byl stanoven na základě předcházejícího restaurátorského průzkumu a z něho vycházející koncepce restaurování, která reflektuje celkový stav díla před započetím restaurátorských prací, dokumentuje ho a vyhodnocuje jej. Dále identifikuje použité materiály, techniku a případné druhotné zásahy. Stěžejní částí procesu bylo náročné vyrovnávání rozměrného díla na vyhřívaném nízkopodtlakovém stole. V neposlední řadě bylo nutné se vypořádat se zvolením vhodného způsobu adjustace, která bude vyhovovat dlouhodobému uložení.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup KOMPLEXNÍ RESTAUROVÁNÍ DVOU MONOTYPŮ OD JAROSLAVY PEŠICOVÉ Z GALERIE VÝTVARNÉHO UMĚNÍ V HAVLÍČKOVĚ BRODĚ(2023) Machačko, Luboš; Bartoníková, Karolína; Chvojková, Barbora; Selucká, AlenaTento článek pojednává o průběhu komplexního restaurátorského zásahu na dvou barevných monotypech na papírové podložce od Jaroslavy Pešicové. Na objektech byly provedené chemicko-technologické a umělecko-historické průzkumy. Dále byla díla podrobena neinvazivním a invazivním průzkumům. Na základě těchto zjištění byl zvolen vhodný restaurátorský záměr a posléze prošly komplexním restaurátorským zásahem včetně závěrečné adjustace do speciálně vytvořeného ochranného boxu.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Komplexní restaurování architektonického výkresu Mlýnské kolonády v Karlových Varech z Národního technického muzea v Praze(2022) Machačko, Luboš; Pavlisová, EliškaČlánek se zabývá komplexním restaurováním architektonického plánu Mlýnské kolonády v Karlových Varech pocházející ze sbírek Národního technického muzea v Praze. Autorství díla je připisováno architektu Josefu Zítkovi. Objekt prošel neinvazivním a invazivním průzkumem, na jehož základě byl vypracován restaurátorský záměr a provedeno restaurování. Některé z procesů restaurátorského zásahu byly ovlivněny velkým formátem díla. Podstatnou součástí koncepce zásahu bylo uchování co největšího podílu původních materiálů, proto bylo přistupováno ke všem částem díla individuálně s respektem k jejich autenticitě a historické paměti.Konferenční objektpeer-reviewedpublished version Omezený přístup An overall examination of the portrait of Maria Theresa from the collection of Jaroměřice nad Rokytnou Chateau(Univerzita Pardubice, 2020) Machačko, Luboš; Háková, JanaThe important collection of baroque portraits, the so called Questenberg collection, at Jaroměřice nad Rokytnou Chateau in the Czech Republic is subject to conservation as well as a complex scientific investigation includ- ing a detailed material analysis. The portrait of Maria Theresa, one of many versions of Martin van Meytens’ portrait of the Holy Roman Empress Ma- ria Theresa, which was proliferated relatively soon after her father’s death, was one of the first paintings to be examined in detail and then restored. The condition of the painting, extent of damage, painting technique and type of materials used were identified by non-invasive (visible light – diffused/sharp oblique/translucent – photography, ultraviolet induced flu- orescence photography, infrared reflectography, X-ray radiography, X-ray fluorescence spectroscopy) and invasive techniques (optical microscopy, scanning electron microscopy, Fourier-transform infrared spectroscopy). Considerable changes to the composition during the execution of the por- trait was one of the most interesting findings as well as the identification of greasy tempera as a part of the painting technique, and identification of cotton fibres in the canvas. All of the above and much more recent infor- mation about the painting examined can be found in the following article.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Prieskum a reštaurovanie olejomaľby na plátne: „Zimná krajina s hradom“ od neznámeho nemeckého majstra(2018) Fecskeová, Alena; Machačko, LubošČlánek pojednává o průzkumu a restaurování olejomalby na plátně "Zimní krajina s hradem" z 19. století od neznámého německého autora. Malba je umístěna v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem. První část článku přibližuje metodiku průzkumu a druhá část popisuje postup restaurování.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Václav Hradecký a restaurování jeho díla Sursum corda ze sbírky Muzea umění v Olomouci(2018) Schmidtová, Klára; Machačko, LubošText představuje výsledky komplexního restaurování malby Sursum Corda od Václava Hradeckého. Na díle byl proveden rozsáhlý restaurátorský průzkum, po kterém následoval restaurátorský proces. Díky průzkumu děl Václava Hradeckého v Muzeu České literatury a identifikace dalších Hradeckého děl s podobnou tématikou bylo možné umístit malbu do širšího uměleckohistorického kontextu.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Komplexní přírodovědný průzkum techniky a technologie malby Gabriela Müllera na příkladu portrétů Jana Adama z Questenbergu a Marie Antonie z Questenbergu(Národní památkový ústav, 2019) Machačko, Luboš; Košárková, Monika; Ševců, MonikaČlánek se zabývá průzkumem techniky a technologie malby Gabriela Müllera. Průzkum prokázal, že G. Müller vycházel z dobově rozšířené techniky malby na tónovaném podkladu. V jeho malbě byly nalezeny pigmenty typické pro malířství 18. století. Laboratorní analýza (RMS a SEM-EDS) identifikovala v původní malbě z bílých pigmentů olovnatou bělobu, uhličitan vápenatý. Modré partie byly malovány indigem a pruskou modří. U červených pigmentů byla identifikována rumělka, červený okr, červený org. lak – košenila. Zelené pigmenty zastupuje rezinát mědnatý s měděnkou a u černých pigmentů jsou to uhlíkatá a kostní čerň. Metodou FTIR bylo prokázáno pojivo na bázi vysychavých esterových olejů. Toto zjištění bylo dále upřesněno GC/MS analýzou, která identifikovala jako pojivo lněný olej. Výsledky rozsáhlého průzkumu se staly podkladem pro analýzu a interpretaci způsobu malby G. Müllera a pro její začlenění do širšího kontextu.Článekpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Restaurování a rekonstrukce pohyblivého ozvučeného betlému z Dětenic – příběh takřka detektivní(Technické muzeum v Brně, 2019) Machačko, Luboš; Medová, Dominika; Volák, JanPohyblivý ozvučený betlém z obce Dětenice vznikal postupně od druhé poloviny 19. až do počátku 20. století. Jeho autorem je Vincenc Novotný, vyučený malíř pokojů a fotograf. Betlém o rozměrech 330x80x50cm se skládá z dřevěné kostry, pohyblivého mechanismu zahrnujícího dřevěné, kovové, usňové a textilní části, hracího mechanismu s píšťalami, xylofonem a kolíkovým válcem, a jeho součástí je více než sedmdesát figur umístěných v iluzivní krajině s architekturou z papíru a papírmašé. Těžce poškozený betlém prošel náročnou obnovou v letech 2012 -2018. Na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice v Litomyšli byly postupně restaurovány dochované dvojrozměrné figury a architektura z papíru a trojrozměrné figury a terény z papírmašé. Části, dochované ve fragmentech, s rozsáhlými ztrátami originálu, byly zrestaurovány a citlivě doplněny. Samostatnou kapitolu tvořily figury, u kterých stupeň poškození barevné vrstvy neumožňoval opětné použití v betlému. Ty byly zpevněny a očištěny a podle nich byly, s využitím infračervené fotografie, zhotoveny rekonstrukce. Doplňování chybějících částí probíhalo metodou analogické rekonstrukce podle jediné dochované fotografie betléma, pocházející z doby kolem roku 1941, a s využitím dochovaných grafických předloh ze soukromých sbírek či z dobových pramenů a literatury. Právě dohledávání předloh, porovnávání jednotlivých typů a výběr vzorů vhodných pro rekonstrukci byla práce takřka detektivní. Restaurování Dětenického betlému představuje příklad široké mezioborové spolupráce, do níž byla kromě profesionálů zapojena i odborná a laická veřejnost.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Sgrafito 50. let 20. století: Mapování výskytu, stavu, autorství a okolností realizací sorelových sgrafit(2018) Říhová, Vladislava; Machačko, LubošPoužití techniky sgrafita v architektuře socialistického realismu je považováno za výsledek inspirace tvůrců českými renesančními památkami. Jistě i tato linie hrála při komponování fasád s důrazem na „národní tradici“ svou roli, samotné sgrafito však není v této době na evropských fasádách žádnou výjimkou. Najdeme také řadu zahraničních realizací, v nichž se v první polovině 50. let uplatnilo jako široce využívaná monumentální technika a nejednalo se vždy jen o bratrské socialistické státy pod sovětskou kulturní nadvládou. Sgrafita konce 40. a průběhu 50. let nacházíme například v západním Německu, Nizozemí nebo ve Vídni. Nejen domácí, ale i zahraniční soubory památek generují aktuální zájem o sgrafito jako restaurátorský problém. Dobrým příkladem mohou být sgrafita, která vznikla pro řadu fasád nově rekonstruovaných domů centra Gdaňsku (Polsko), zničeného druhou světovou válkou. Tato díla jsou dnes chráněna jako příklady tvorby umělců i jako doklad propagandy reálného socialismu. Jejich výzkumu se s ohledem na technologie a možnosti konzervace věnuje pozornost i v mezinárodním měřítku. České prostředí tak důrazem na výzkum poválečného umění zcela souzní se současnými evropskými trendy, je však specifické užívanými materiály, neboť zahraniční sgrafita byla prováděna především v tvrdé cementové omítce a tradiční technika vápenných omítek zůstává vyhrazena socialistickému Československu. Plošný výzkum poválečného sgrafita na území České republiky si klade ambici alespoň částečně nahradit scházející odbornou literaturu, která by se tímto problémem zabývala. Vzhledem k historické a umělecko¬ řemeslné hodnotě děl a s přihlédnutím ke skutečnosti, že jsou též součástí památkově chráněných objektů, považujeme sorelová sgrafita za svébytnou výtvarnou disciplínu, která je hodna důslednější péče a zachování, i přes to, že vznikala za podmínek, kdy se z architektury stal nástroj ideologické propagandy totalitní moci stalinistického režimu.