Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
10 výsledky
Search Results
Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Mechy na uměleckých objektech ve veřejném prostoru vybraných středomoravských měst(2020) Dvořák, Václav; Hradílek, Zbyněk; Jeništa, Jan; Křenková, Zuzana; Duchoslav, Martin; Říhová, VladislavaV této práci jsme se zaměřili na průzkum bryoflóry uměleckých objektů ve veřejném prostoru tří středomoravských měst (Olomouc, Přerov a Prostějov). Studované objekty jsou spojené převážně s obdobím od konce druhé světové války do roku 1989, tedy s dobou, která nejvíce obohatila intravilány měst tehdejšího Československa uměleckou výzdobou. Na umělecká díla je nahlíženo přírodovědným pohledem a jsou chápána jako sekundární stanoviště kolonizovaná mechy. Přítomnost mechů byla prokázána na 30 % objektů. Celkově jsme nalezli 32 druhy mechů. Mezi nejčastější druhy patřily Tortula muralis, Orthotrichum diaphanum a Bryum argenteum. Z vzácnějších druhů byl zaznamenán výskyt druhů Orthotrichum striatum, Schistidium confusum a Syntrichia latifolia. Ve studii je diskutován kolonizační potenciál mechů a jejich role v kolonizačním procesu, druhová skladba a podmínky prostředí, jež měly signifikantní vliv na druhové složení.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Laminátová socha Rychlost ve světle komplexního restaurátorského průzkumu(Národní památkový ústav, 2019) Červinka, Josef; Křenková, Zuzana; Říhová, VladislavaČlánek prezentuje restaurátorský průzkum laminátové sochy Rychlost od Jiřího Nováka (1922–2010). Práci se skelným laminátem se umělci věnovali od druhé poloviny 60. let, Rychlost vznikla už mezi lety 1958–1961. V evropském kontextu je raným příkladem využití „moderního“ syntetického materiálu. Na vzniku díla spolupracoval chemik Miroslav Schätz. Bylo zhotoveno laminováním z polyesterové pryskyřice probarvené ve hmotě na tmavě modro s přídavkem kovového prášku. Komplexní průzkum zahrnoval: vizuální průzkum, endoskopický průzkum, fotogrammetrii, 3D skenování a materiálový průzkum.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Funkcionalistické lázně v Uherském Hradišti ve světle stavebněhistorického průzkumu(2018) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaStudie shrnuje výsledky stavebněhistorického průzkumu funkcionalistické architektury městských lázní v Uherském Hradišti. Budova s bazénovou halou byla vystavěna v roce 1937 podle plánů brněnského architekta Bohuslava Fuchse, sousední technické zázemí vzniklo ve stejné době na základě projektu uherskohradišťského stavitele Karla Dvořáka. Areál lázní je v současnosti v dezolátním stavu a je chráněn jako nemovitá kulturní památka.Článekpeer-reviewedpublished version Otevřený přístup Průzkum a restaurování soch z polyesterového sklolaminátu umístěných v exteriéru(Sciendo, 2019) Knotek, Vítězslav; Červinka, Josef; Křenková, ZuzanaV příspěvku jsou představeny hlavní typy defektů vyskytujících se u polyesterových sklolaminátových děl. Nejzávažnějším poškozením jsou praskliny v celé tloušťce skořepiny, kterými může pronikat voda k vnitřní ocelové konstrukci. Při dlouhodobějším průniku vody může vlivem koroze dojít až ke zhroucení sochy.Konferenční objektpeer-reviewedpublished Omezený přístup Česká skleněná mozaika(Galerie výtvarného umění Cheb, 2018) Říhová, Vladislava; Kučerová, Irena; Křenková, Zuzana; Zlámalová Cílová, Zuzana; Knězů Knížová, MichaelaPříspěvek se zabývá druhy mozaikového skla používaného v 2. polovině 20. století ve výtvarném umění. Jednotlivé typy mozaikového skla jsou demonstrovány na konkrétních příkladech.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Průzkum typologie skleněných kostek využívaných v poválečné umělecké mozaice(2018) Říhová, Vladislava; Křenková, Zuzana; Kučerová, IrenaČlánek přináší ucelený přehled všech typů mozaikových kostek vyráběných na našem území, které výtvarníci v bývalém Československu užívali pro mozaikovou tvorbu. Kromě v literatuře uváděného štípaného a prefabrikovaného, tzv. do kleští mačkaného mozaikového skla a sintrované mozaiky článek popisuje výrobu mozaikových prefabrikátů, které se zhotovovaly v 50. letech 20. století v Železném Brodě. Podrobně vysvětluje rozdíly ve výrobě vertikálně a rotačně mačkaných kamenů, lokalizuje jejich výrobu a uvádí její dataci, specifikuje jejich vzhled. Věnuje se technologii výroby litých (válcovaných) mozaikových kostek, které bývají zaměňovány za sintrované. Přehled typologie je zakončen shrnutím historie mozaikové tvorby z plochého skla. Součástí popisu jednotlivých technologií výroby mozaikových kamenů jsou příklady děl, které z nich byly vytvořeny.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Mozaikářská dílna Ústředí uměleckých řemesel a její předchůdci(2018) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaCílem studie je ověřeni a doplněni základních dat z dějin povalečné mozaikové tvorby, resp. z dějin nejvýznamnější socialistické mozaikářské dílny na našem území. Mnohé z jejich realizaci dodnes existuji a stávají se předmětem zájmu nejen teoretiků a historiků uměni, ale také laické veřejnosti, která v „objevování kvalit povalečné architektury a uměni pomalu nachází zálibu. S povzbuzeným vnímáním těchto děl jdou často ruku v ruce pokusy o jejich záchranu nebo restaurování. Proto by náš text měl v první řadě posloužit jako základní přehled a podpořit zájem o jeden z důležitých oborů monumentálního uměni.Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Antonín Gajdušek (1927–2001), soupis uměleckých děl ve veřejném prostoru(2017) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaVýtvarník Antonín Gajdušek z Březolup (1927–2001) vytvořil řadu návrhů pro díla ve veřejném prostoru. Z pozoruhodného souboru se podařilo najít už jen některá existující. O těch zaniklých vypovídají především archivní materiály podniku Českého fondu výtvarných umění Dílo a fotografie z pozůstalosti umělce, kterou spravuje ovdovělá žena Věra. Osobnost umělce jsme sledovali v rámci řešení projektu České umění 50. – 80. let 20. století ve veřejném prostoru: evidence, průzkumy a restaurování. Gajdušek vystudoval zlínskou Školu umění (1945–1949). Od roku 1958 začal tvořit ve „svobodném povolání“. Celá 60. léta věnoval intenzivní tvorbě monumentálních děl do veřejného prostoru. První zakázky měly malířský charakter (1961 nástěnná malba pro exteriér budovy plochodrážního stadionu v Březolupech, linkrusta pro interiér zemědělské školy ve Starém Městě u Uherského Hradiště, 1962 linkrusta pro podnik Starorežná v Prostějově), další byly vytvářeny jako keramické reliéfy (1964 reliéf pro denní kavárnu hotelu Moskva ve Zlíně, 1965 dělící stěna pro výstavní síň prodejny podniku Dílo ve Zlíně). Na konci 60. let začal pracovat na neokonstruktivistických plastikách (1968 Proměna kružnice ve vlnovku pro knihovnu v Karviné, konstruktivní plastika a obklad stěny ve vstupní hale budovy Centroprojektu ve Zlíně). Monumentální návrhy Antonína Gajduška přerušila normalizace. V roce 1970 se odstěhoval ze Zlína do Prahy a pracoval spíše na ateliérových sochařských dílech, obrazech a grafikách.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Pražská mozaikářská dílna Viktora Foerstera. Přehled monumentálních zakázek(2017) Říhová, Vladislava; Křenková, ZuzanaMalíř Viktor Foerster založil na počátku 20. století v prostorách kláštera u sv. Jiří na Pražském hradě mozaikářskou dílnu. Ačkoliv je považován za prvního českého mozaikáře, jeho dílo dosud není nijak uceleně zhodnoceno. Pohled na několik desítek Foersterových mozaikových realizací je skládán až v poslední době díky terénnímu průzkumu a archivním rešerším. Průzkum písemných pramenů zprostředkoval pevná data z Foersterova osobního i pracovního života, která vyvracejí v literatuře tradované omyly a rozšiřují pohled na jeho tvorbu. Úvod studie ozřejmuje původ zájmu o specifickou techniku, Foersterovy názory na výtvarné působení mozaiky, italské školení a vazby na okruh Beuronské umělecké školy. Následuje stručný přehled zakázek v Čechách, na Moravě i v zahraničí. Zmiňována jsou díla svázaná s profánní i sakrální architekturou, sepulkrální tvorba a restaurátorské zakázky, přičemž je pozornost věnována i zaniklým a nerealizovaným mozaikám.Článekpeer-reviewedpublished Otevřený přístup Evropská tradice a počátek novodobé mozaiky v Čechách a na Moravě(2017) Křenková, Zuzana; Říhová, VladislavaObnovení musívní techniky proběhlo po polovině 19. století v Benátkách. Snaha o záchranu mozaik tamního chrámu sv. Marka vedla k obnově výroby mozaikového skla a založení specializovaných dílen, které pracovaly na opravě starších děl i zhotovování nových kompozic. V benátském prostředí, především v podniku Antonia Salviatiho, se vyučily generace mozaikářů, jež specializovanou činnost, na pomezí umění a řemesla, přenesli do dalších evropských zemí. Pro Čechy je důležitou osobností především Luigi Solerti, který se usadil v zázemí původně sklomalířského podniku Alberta Neuhausera v Innsbrucku. Firma realizovala zakázky nejen na území Rakouska, ale také všech dalších zemí monarchie. Působení zahraničních mozaikářů je v rámci českého dějepisu a teorie umění dosud zpracováno jen dílčím způsobem. Studie přináší nový pohled na domácí situaci a pro českého čtenáře poprvé osvětluje i řadu skutečností týkajících se vývoje evropského (především italského a rakouského) mozaikářství ve druhé polovině 19. století.