Publikační činnost akademických pracovníků FR / FR Research Outputs
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/61749
Procházet
7 výsledky
Search Results
Článekpeer-reviewedpostprint Omezený přístup Rizika a limity užití čisticích past při ošetření pískovce(2023) Ďoubal, Jakub; Bayer, KarolCílem článku je zmínit rizika, která jsou spojená s užíváním čisticích past na bázi hydrogendifluoridu amonného na křemenné pískovce a zejména pak na sochařská díla. Chemické čištění pomocí past na bázi hydrogendifluoridu amonného, případně jiných rozpustných fluoridů, je v běžné restaurátorské praxi dodnes poměrně rozšířenou metodou. Hlavním důvodem je snadná a rychlá aplikace, a tím i ekonomická výhodnost, která v situaci, kdy je cena často jediným kritériem výběru dodavatele, hraje důležitou roli. Nicméně tyto výhody jsou vykoupeny nízkou kontrolovatelností procesu (nerovnoměrnost očištění a nebezpečí přečištění), zanesením reziduí chemických látek a nečistot do porézního systému, nutností použití velkého množství vody na vymytí, a zejména pak nebezpečím narušení povrchu a tím i výrazného zrychlení degradačních procesů. Článek podrobně popisuje a zdůvodňuje limity použití čisticích past při restaurování, přičemž vychází ze zahraničních publikovaných studií, vlastních zkušeností autorů i výzkumu a je doplněn množstvím obrazového materiálu dokumentujícího popsané procesy.Konferenční objektpeer-reviewedpublished version Omezený přístup Restoration of the Gothic Tomb of Ernest of Pardubice in Klodzko, Poland(Univerzita Pardubice, 2020) Ďoubal, Jakub; Bayer, Karol; Zítková, PetraThe tomb of Arnošt of Pardubice is found in the parish church of the Assumption of the Most Holy Virgin Mary in Kłodzko, Poland. Arnošt of Pardubice († 1364) was the first Archbishop of Prague as well as the leading adviser and diplomat to Charles IV. He spent his childhood in Kłodzko, where he also wished to be buried. His tomb represents an outstanding example of sculptural art of the 14th century. Most authors associate the tomb with the Prague workshop of Petr Parléř. The condition of the monument before restoration was highly unsatisfactory. The tomb was damaged several times in the past by Hussite raids and fires within the church, leaving it in a misaligned state. Damage and unprofessional repairs disrupted its appearance and threatened its material basis. The tomb effigy was broken into several parts and the fragments were scattered around the tomb chest, which resulted in the loss of many valuable parts of the sculpture. The project to restore the tomb began in 2016, when the Faculty of Restoration at the University of Pardubice carried out research and began dismantling and securing fragments of the effigy. In 2017, the project continued with the restoration of the limestone tomb chest. It was discovered that during the tomb’s transfer at the end of the 19th century, it was shortened and incorrectly reassembled. For this reason, the tomb chest was completely dismantled and reassembled in a new representative site and in its original size. After the effigy was placed on the tomb chest, it became possible to find several of the larger fragments which had been separated from the effigy for several centuries or were considered lost. Thanks to this, the whole composition and sculpting of this magnificent Gothic artwork became much more legible. Modern technologies and restoration techniques (such as laser cleaning and the reversible bonding of fragments using a combination of two gluing methods) were used for the restoration and survey. It was crucial to conduct a discussion on conceptual approaches to the restoration, one which confronted contrasting views on the resulting presentation of the work based on different cultural environments and traditions of monument care. From the restoration point of view, this was a very interesting and complicated task dealing with the incomplete character of the surviving sculpture and preserving the authenticity of this remarkable monument.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Restaurování gotického náhrobku Arnošta z Pardubic v polském Kladsku: shrnutí výsledku průzkumu(2018) Ďoubal, Jakub; Bayer, Karol; Zítková, PetraFakulta restaurovaní Univerzity Pardubice provedla v letech 2015–17 komplexní průzkum a restaurovaní náhrobku Arnošta z Pardubic, který se nachází ve farním kostele Nanebevzetí Nejsvětější Panny Marie v polském Kladsku. Náhrobek představuje mimořádný doklad gotického sochařského umění 14. století. Dílo bylo v minulosti několikrát poškozeno a dochovalo se v torzální podobě, a to ve značně neutěšeném stavu. Opukový náhrobek osazený na tumbě z červeného vápence nebyl nikdy odborně restaurován a ani na něm nebyl proveden materiálový výzkum. Komplexní průzkum a vlastní restaurování přineslo řadu významných poznatků, které by mohly napomoci k identifikaci provenience díla a poznaní jeho někdejšího vzhledu.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Mezioborový průzkum nástěnných maleb a štukatur kaple sv. Isidora v Křenově(2018) Ďoubal, Jakub; Lesniaková, Petra; Říhová, Vladislava; Vojtěchovský, JanV letech 1706–1707 byla v Křenově (okres Svitavy) postavena hřbitovní kaple sv. Isidora. Její interiér byl brzy vyzdoben malbami, štukaturami a mobiliářem, které tvořily náročný vrcholně barokní gesamtkunstwerk. Udržování budovy mělo na starosti náboženské bratrstvo sv. Isidora (1713–1783), později budovu opravovala místní farnost. Po roce 1945 stavba chátrala, postupně došlo k narušení střechy a z toho vyplývajícím poškozením interiérové výzdoby. V letech 2012–2015 prováděli restaurátorské a související práce na nástěnných malbách a štukaturách odborníci a studenti z Fakulty restaurování Univerzity Pardubice. V interiéru kaple byly realizovány nejprve vstupní restaurátorské, přírodovědné i humanitně zaměřené průzkumy štukatur a nástěnných maleb. Získané poznatky byly doplněny při následných restaurátorských pracích. Nálezy učiněné v rámci průzkumů poskytly informace o práci původních tvůrců výzdoby, druhotných zásazích, ale i fenoménech a příčinách poškození, které bylo nutné popsat před formulací koncepce restaurátorských prací. Výše zmíněná poškození způsobená zatékáním, byla hlavním problémem následujícího restaurování.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Čištění sousoší sv. Jana Nepomuckého z pražského Pohořelce s využitím laseru(2018) Ďoubal, JakubČlánek shrnuje základní principy laserového čištění a představuje jeho praktickou aplikaci při čištění hodnotného raně rokokového sousoší sv. Jana Nepomuckého z pražského Pohořelce Základem pro posouzení různých metod čištění (abrazivní, chemické, laserové) bylo důkladné laboratorní a restaurátorské vyhodnocení zkoušek čištění. Z provedených zkoušek byla vybrána jako nejcitlivější metoda využívající laserový paprsek, jež byla použita pro očištění skulptury v návaznosti na celkovou koncepci restaurování objektu. Závěrečná diskuze popisuje některé limity užití zkoumaných metod čištění.Článekpeer-reviewedpublished Omezený přístup Čištění povrchově neupravené sádry laserem(2018) Ďoubal, Jakub; Lesniaková, Petra; Mrověc, PavelPříspěvek se zaměřuje na problematiku čištění povrchově neupravených sádrových odlitků laserem. V teoretické rovině zde jsou kompilovány výhody i možné nedostatky odstraňování nečistot pomocí laserů. Článek představuje publikované předpoklady i zkušenosti z praxe související s negativní změnou povrchu materiálů čištěných laserem a zejména výsledky experimentálních zkoušek čištění provedených na uměle znečištěné sádře. V rámci experimentu byly připravené sádrové pláty pokryty vrstvami černých pigmentů, železité, sazové a uhlové černi, které svými vlastnostmi vhodně imitovaly prachové depozity. K čištění byly použity dva Ng:yAG lasery, eOS 1000 SRF a Qs laser Thunder Art, při různých podmínkách nastavení, zahrnujících rozdílné vlnové délky a různé energetické hustoty. Vyhodnocení bylo provedeno vizuálně a mikroskopicky – stereoskopickou, optickou a skenovací elektronovou mikroskopií s prvkovou mikroanalýzou. Na základě provedených testů a průzkumů byly zjištěny podmínky vhodného použití a nastavení laserů k čištění reálných sádrových objektů. Zároveň výzkum poukázal na nežádoucí změny, které mohou po laserové ablaci povrchu sádry nastat.Knihapublished Otevřený přístup Kamenné památky Kutné Hory: restaurování a péče o sochařská díla(Univerzita Pardubice, 2015) Ďoubal, JakubKniha shrnuje poznatky získané v průběhu restaurátorské a pedagogické činnosti Jakuba Ďoubala, který měl vzácnou příležitost podílet se na obnově řady významných památkových objektů v Kutné Hoře a okolí a také účastnit se výzkumu v oblasti technologie a technik restaurování. K nejvýznamnějším projektům patří spolupráce na restaurování vnějšího pláště chrámu sv. Barbory, restaurování sousoší před jezuitskou kolejí nebo vedení restaurátorských prací na Kamenné kašně v rámci pedagogického působení na Fakultě restaurování Univerzity Pardubice. Tato publikace je rozdělená do dvou částí. První si klade za cíl zprostředkovat získané vědomosti týkající se restaurování a ochrany kamenných památek, které je možné aplikovat v obecné rovině při péči o památky v regionu i mimo něj. Druhá část je věnovaná vybraným restaurátorským akcím, kde autor zachycuje poznatky shromážděné v průběhu restaurování, které mohou být zajímavým příspěvkem do nekonečné skládačky historie památek Kutné Hory.