Legislativa a vliv na bezpečnost
Na silnicích Evropské unie se v roce 2009 stalo přes 1 mil. nehod, při kterých zemřelo necelých 35 000 osob. Podle metodiky EU se jedno úmrtí oceňuje náklady přes 1 mil. €, což znamená, že v roce 2009 společnost Evropské unie „přišla“ o více než 35 miliard €. Na obrázku je vidět pokles počtu osob, které v důsledku nehody přišly o život. Graf jednoznačně zobrazuje, jaký je celkový úbytek i přes mírný nárůst na přelomu 80. a 90. lét. Bez pochyby na tom mají svůj podíl i systémy, které byly a jsou zaváděné do výbavy vozidel legislativními opatřeními.
Systémy zaváděné do roku 2010
Iniciativy ke zvýšení bezpečnosti provozu jsou patrné již dlouhou dobu. Účinným opatřením se v oblasti snížení počtu dopravních nehod, zranění a úmrtí kromě samotného vývoje potřebných systémů stalo povinné zavedení některých systémů do sériové výroby legislativní cestou. Již v roce 1991 vydala Evropská komise nařízení, které přikazovalo používání bezpečnostních pásu ve vozidlech pod 3,5 t ve všech členských zemích Evropské unie. Od roku 2006 je používání povinné ve všech vozidlech, které mají pásy instalované, tudíž i v autobusech či užitkových vozidlech.
Dalším systémem povinně zavedeným v Evropské unii se v roce 2004 stalo ABS. Tento systém snížit počet nehod, při kterých dojde ke zranění o 5%, počet smrtelných nehod naopak vzrostl o 6%. Nejvíce se systém ABS osvědčuje při nehodách jednoho vozidla, při přetočení přes střechu nebo při srážce se stojícím objektem.
V roce 2010 došlo v zemích dnešní EU k 31 000 úmrtím způsobených dopravní nehodou, což je o 57,21 % méně než roku 1991. Mezi lety 2010 a 2004 došlo k poklesu usmrcených o 34,6%. Z grafu je zřejmé, že počet mrtvých od roku 1991 klesá. Ačkoli využití ABS nemá vliv na počet smrtelných nehod, ke snížení úmrtnosti dochází zejména díky využití bezpečnostních pásů a airbagů, které jsou sice povinné až od roku 2012, ale mnoho automobilek je montovalo do standardní výbavy vozidla samostatně. Význam mají zajisté i jiné systémy, které se však využívají podle technologií automobilky a přání zákazníka.
Na obrázku je také vidět celkový pokles nehod, při kterých došlo ke zranění a samostatný počet zraněných, pokles je ale nižší než u počtu nehod. To je způsobené zejména rostoucím počtem automobilů. I přes růst počtu vozidel tedy dochází k nižšímu počtu nehod, což může vést k závěru, že využití moderních elektronických systémů jako ABS či ESP, má jistý vliv na nehodovost a v kombinaci s konstrukcí nových vozidel a používáním bezpečnostních systémů má ještě větší vliv na zabezpečení posádky a předcházení fatálních následků nehody.
Dalším systémem v povinné výbavě osobních i užitkových vozidel se od roku 2010 stal eCall, což je systém pro tísňové volání v případě dopravní nehody. Evropská komise předpokládá, že pokud by tímto systémem byly vybaveny všechny automobily, dřívějším příjezdem záchranářů na místo nehody se dá zachránit až 2 500 lidských životů.
Změny jednotlivých ukazatelů bezpečnosti provozu
V následující části budou ukázány změny počtu nehod, zranění a úmrtnosti v jednotlivých zemích Evropské unie. Jako první je zaměřeno na počet nehod, při kterých došlo ke zranění. Ve všech 27 zemích současné EU došlo od roku 1970 do 2009 k poklesu nehodovosti 30,22%. Největší změna byla zaznamenána v Nizozemí, a to bezmála 90 %. Naopak v Rumunsku došlo k více než zdvojnásobení počtu nehod. Vysvětlením může být, že v Nizozemí se od roku 1970 počet aut ztrojnásobil, kdežto v Rumunsku jezdilo v roce 2009 bezmála 33x více vozidel než v roce 1970. Co se týče počtu nehod v ČR a SR (bývalé Československo), počet nehod klesl o necelých 16 %.
| Země | Změna v % | Země | Změna v % |
|---|---|---|---|
| Nizozemí | -88,26 | Rumunsko | +108,43 |
| Dánsko | -78,90 | Portugalsko | +56,58 |
| Lucembursko | -72,19 | Španělsko | +52,16 |
| Francie | -69,24 | Bulharsko | +21,21 |
| Finsko | -43,93 | Švédsko | +7,35 |
| ČR+SR | -15,81 | EU27 | -30,32 |
Co se týče počtu zraněních, změny ukazuje následující tabulka. K největším změnám dochází opět v Nizozemí a v Rumunsku. Z porovnání tabulek nehodovosti a počtu zranění vyplívá, že první čtyři země jak v poklesu (-) tak v růstu (+) jsou stejné, jen s mír ně odlišným pořadím. Podobné jsou i změny jak v celé EU, kde došlo k poklesu 26,44 %, tak v České a Slovenské Republice s poklesem 16,09 %.
| Země | Změna v % | Země | Změna v % |
|---|---|---|---|
| Nizozemí | -89,25 | Rumunsko | +87,49 |
| Dánsko | -80,30 | Portugalsko | +56,13 |
| Francie | -72,38 | Bulharsko | +48,54 |
| Lucembursko | -51,82 | Španělsko | +46,76 |
| Belgie | -40,96 | Itálie | +28,42 |
| ČR+SR | -16,09 | EU27 | -26,44 |
Jak již bylo zmíněno, k největším poklesům došlo v počtu usmrcených. Jak ukazuje tabulka, ve zkoumaných zemích Evropské unie se počet mrtvých od roku 1970 snížil o 64,08 %. Největší pokles opět zaznamenalo Nizozemí, a to více než 81 %. Celkem došlo ke snížení úmrtnosti ve všech státech kromě Polska, Rumunska a Řecka, kde došlo k nárůstu skoro 36 %.
| Země | Změna v % | Země | Změna v % |
|---|---|---|---|
| Nizozemí | -81,13 | Lucembursko | -75,76 |
| Německo | -80,99 | Velká Británie | -75,49 |
| Švédsko | -79,65 | Polsko | +13,38 |
| Dánsko | -78,89 | Rumunsko | +22,65 |
| Slovinsko | -77,74 | Řecko | +35,86 |
| ČR+SR | -47,48 | EU27 | -64,08 |
Další tabulka zobrazuje změnu mezi lety 2009/1970, 2009/1991 a 2009/2004 v České Republice a v sousedních zemích. Je zřejmé, že co do počtu nehod, zraněných a usmrcených osob došlo ve všech státech k poklesu, který se mnohdy nachází nad průměrem Evropské unie. Jedině v Polsku došlo k růstu mezi lety 2009 a 1970. Při pohledu na tabulku počtu automobilů je však více než jasné, že je to způsobené růstem počtu registrovaných osobních aut o 3343 %, tudíž v roce 1970 i přes zastaralé vybavení a technický stav vozidel nebyly předpoklady pro vysoký počet nehod, zraněných a usmrcených.
| Země | 2009/1970 | 2009/1991 | 2009/2004 | ||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| nehody | zranění | mrtví | nehody | zranění | mrtví | nehody | zranění | mrtví | |
| ČR | -15,81 | -16,09 | -41,56 | -2,82 | -5,34 | -35,75 | -18,14 | -21,02 | -34,8 |
| SR | -23,43 | -24,41 | -36,84 | ||||||
| Německo | -17,69 | -27,07 | -78,37 | -19,3 | -22,25 | -63,26 | -8,4 | -9,9 | -28,93 |
| Rakousko | -26,55 | -31,47 | -71,72 | -17,58 | -19,35 | -54,3 | -11,09 | -12,24 | -27,9 |
| Polsko | +5,7 | +46,81 | +32,68 | -18,21 | -25,2 | -42,13 | -11,31 | -13,86 | -19,96 |
| EU27 | -30,32 | -26,44 | -59,56 | -17,74 | -20,33 | -51,82 | -11,81 | -13,09 | -26,36 |
Zajímavý je i nárůst počtu osobních vozidel v České Republice, který se zvýšil 5 krát.
| Stát | 2009/1970 | 2009/1991 | 2009/2004 |
|---|---|---|---|
| ČR | +509,2 | +108,97 | * +16,22 |
| SR | - | +75,36 | +32,75 |
| Německo | +199,39 | +33,25 | -8,02 |
| Rakousko | - | +40,65 | +6,11 |
| Polsko | +3343,63 | +169,87 | +37,75 |
Systémy zaváděné po roce 2010
Pro zvýšení bezpečnosti provozu bylo vykonáno již mnoho, ke splnění cíle Evropské unie je však ještě dlouhá cesta. Evropská komise přijala program bezpečnosti silničního provozu na období 2011-2020, který má za cíl snížit v tomto desetiletí počet usmrcených o polovinu. Jedná se o soubor iniciativ na národní i celoevropské úrovni, jež mají za úkol zvýšení bezpečnosti vozidel, infrastruktury a zlepšení chování účastníků silničního provozu. Předchozí program do roku 2010 byl zaměřený na pasivní bezpečnost, současný program má za úkol zvýšení zejména aktivní bezpečnosti. V důsledku nehod jsou odhadovány roční náklady pro společnost ve výši 130 miliard EUR.
Například elektronický stabilizační systém (ESP nebo ESC) je povinný pro všechny nově homologované modely osobních vozidel a lehkých užitkových vozidel od konce roku 2011 a od roku 2014 pro všechny nově vyráběná vozidla, tedy i pro vozidla homologovaná před rokem 2011. Systém je podle expertů schopen zabránit až 80 % dopravních nehod zaviněných smykem vozidla. Někteří dokonce tvrdí, že ESP je po bezpečnostních pásech druhý nejdůležitější bezpečnostní systém ve vozidle. Podle odhadů Evropské komise dokáže zachránit až 4000 životů. V roce 2010 bylo v Evropě vybaveno elektronickým stabilizačním programem 63% nově prodaných aut.
Podle zprávy pro Evropskou komisi, která zkoumá možnosti vlivu 21 elektronických systémů či technických řešení vozidel. Hlavním předmětem zprávy je analýza z pohledu poměru nákladů společnosti způsobených dopravními nehodami a nákladů na zavedení systémů do povinné výbavy. Vybrané systémy, o kterých je zmíněno v předchozí části práce, a jejich hodnocení podle zprávy ukazuje následující tabulka.
| Systém | Podíl 2010 v % | Podíl 2020 v % | Počet zachr. v roce 2020 | Náklady na zavedení v € | BCR | Náklady na auto v € (BCR=1) |
|---|---|---|---|---|---|---|
| ESC | 9 | 50 | 2250 | 250 | 3,8 | - |
| BAS | 5 | 20 | 1675 | - | - | 460 |
| eCall | 0-1 | 0-1 | 1400 | 90-500 | 0,4-2 | - |
| CWS | 0-1 | 20 | 2930 | - | - | 1200 |
| ACC | 1 | 10 | 679 | 750 | 0,4 | - |
| ISA | 0-1 | 20 | 6807 | 500 | 3,3 | - |
| SBRI | 10 | 90 | 500 | 50 | 7,6 | - |
| SBRB | 0 | 0 | 580 | 60 | 8,2 | - |
| AII | 0-1 | 10 | 7152 | 500 | 3,1 | - |
| DAM | 0-1 | 10 | 2873 | - | - | 710 |
| LDW | 0-1 | 10 | 5491 | 400 | 1,7 | - |
Největší podíl ve výbavě v roce 2010 měl elektronický stabilizační systém a kontrola připoutání posádky. Ještě je vidět menší podíl brzdového asistentu, jinak je rozšíření velice zanedbatelné. Podle odhadů bude v roce 2020 například systémem ESC vybaveno 50 % všech vozidel, v případě kontroly připoutání dokonce 90 %. Pokud by zmíněnými systémy byly vybaveny v roce 2020 všechny vozidla, pomohlo by to zachránit bezmála 32 000 lidských životů ročně. Nejvíce je tomu v případě inteligentní kontroly rychlosti a kontroly střízlivosti řidiče. Co se týče BCR (Benefit/Cost Ratio) je největší přínos zavedení systému oproti nákladům na jeho implementaci u systémů pro kontrolu zapnutí bezpečnostních pásů.
V podstatě lze říci, že zavedení všech systémů do povinné výbavy by přineslo užitek, kromě systému ACC, což je způsobeno vyššími náklady na zavedení a nižšímu počtu zachráněných lidí oproti jiným systémům. K zjištění přínosu některých systémů byla uvedena maximální možná cena implementace systému do výbavy vozidla. V případě systému varování před dopravní nehodou (CWS) je tako částka 1200 EUR nebo v případě systému pro kontrolu kondice řidiče (DAM) jsou možné náklady do 710 EUR na jedno vozidlo.
Jak již bylo zmíněno, systém ESC je povinný od konce roku 2011, systém eCall je u nových modelů ve standardní výbavě o pár měsíců déle. U vozidel nad 3,5 tuny budou také povinné systémy nouzového brzdění AEBS (BAS) a systémy pro kontrolu jízdního pruhu LDW.
Pod zkratkou ISA se skrývá systém Inteligent Speed Adaptation, který slouží k upozornění řidiče v případě překročení povolené rychlosti. SBR (Seat Belt Reminder) je systém pro kontrolu zapnutých pásů na obsazených místech. Ve verzi, kdy pouze upozorňuje na nezapnuté pásy (SRB Indicate), se již ve výbavě vyskytuje. Existuje ještě možnost (SRB Blocking), kdy v případě nepřipoutání posádky nejde vůbec nastartovat, v sériové výrobě však nebyl ještě využit. Jinak je tomu v případě systému AII (Alcohol Ignition Interlocks), který zabrání nastartování automobilu v případě, kdy je řidič pod vlivem alkoholu. Tento systém pod názvem Alcoguard nasadila do vybraných modelů automobilka Volvo.