Katastrální mapa je polohopisná mapa (nezobrazuje výškopis) velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechna katastrální území a všechny nemovitosti, které jsou předmětem katastru (s výjimkou bytů a nebytových prostorů). Jde o státní mapové dílo. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; stavby se zobrazují průmětem svého vnějšího obvodu na terén. [1]

Katastrální mapa je specifická forma mapy, která může mít různou kvalitu, formu, měřítko i souřadnicový systém. Historie souřadnicového systému sahá až do dob vlády Marie Terezie a Josefa II., kdy byl používán Gustenberský a Svatoštěpánský souřadnicový systém (pro část území v sáhovém měřítku, které odpovídá měřítku 1:2880). V současnosti je výhradně využíván souřadnicový systém S-JTSK (systém Jednotné trigonometrické sítě katastrální) s metrickými hodnotami.

Pojem katastrální mapa užíváme pouze ve spojení s katastrem nemovitostí, u starších map se používá termín mapa předchozích pozemkových evidencí nebo mapa bývalého pozemkového katastru. Rozlišujeme katastrální mapu analogovou, katastrální mapu digitální a katastrální mapu digitalizovanou.

Katastrální mapa se průběžně aktualizuje současně s aktualizací popisných informací, každá změna zákresu v mapě se provádí na základě grafického podkladu, kterým je geometrický plán (GP) nebo měřický nebo neměřický záznam podrobného měření změn (ZPMZ). Všechny ZPMZ jsou archivovány v dokumentaci katastrálního úřadu podle jednotlivých katastrálních území, zapsané geometrické plány jsou jako nedílné součásti smluv uloženy ve sbírce listin.