Mezi nejdůležitější právní předpisy zeměměřictví a katastru patří:

Zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon) v platném znění. Tento zákon - oproti zápisům v dřívější evidenci nemovitostí, které měly pouze deklaratorní (evidenční) účinek - částečně obnovuje konstitutivní (právotvorný) princip, podle kterého stanovené právní vztahy vznikají, mění se nebo zanikají vkladem práva do katastru nemovitostí (dále jen "katastr") a to na základě rozhodnutí katastrálního úřadu vydaném ve správním řízení, zahájeném na návrh účastníků právního úkonu, na jehož podkladě má být zapsáno právo do katastru.

Zákon č. 265/1992 Sb. o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem v platném znění. Zákon upravuje rozhodující činnosti spojené s vedením katastru a vytváří podmínky pro jeho využití ve státním informačním systému. Stanovuje, že předmětem katastru jsou pozemky v podobě parcel, budovy spojené se zemí pevným základem, byty a nebytové prostory, rozestavěné budovy nebo byty a nebytové prostory a stavby spojené se zemí pevným základem, u nichž to stanoví zvláštní předpis. Zákon upravuje postup při zápisech údajů o právních vztazích a jiných údajů do katastru formou vkladu práva, záznamu nebo poznámky, dále stanovuje, která práva se zapisují k nemovitostem evidovaným v katastru, a jak musejí být označeny nemovitosti v listinách, které jsou podkladem pro zápis do katastru.

Zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech v platném znění. Zákon upravuje strukturu zeměměřických a katastrálních orgánů a jejich formu dvoustupňového řízení. Zřizuje se Český úřad zeměměřický a katastrální jako jeden z ústředních orgánů státní správy.

Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, a zákon č. 344/1992 Sb. o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon).

Vyhláška č. 162/2001 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí České republiky. [5], [1]