Abstrakt:
Předložená disertační práce se zabývá tématikou fosfazenů s jejich následným využitím jako retardérů hoření a zároveň tvrdidel pro reaktoplasty. Teoretická část je zaměřena na fosfazeny, jejich historii, zejména na hexachloro-cyklo-trifosfazen, jeho vlastnosti a syntézu. V další části je věnována kapitola epoxidovým pryskyřicím, jejich přípravě a vytvrzování. V poslední části je rešerše zaměřena na retardéry hoření, na využití derivátů hexachloro-cyklo-trifosfazenu jako vytvrzujících látek a zároveň retardérů hoření pro epoxidové pryskyřice, které jsou využívány v průmyslu.
V experimentální části disertační práce je první část věnována syntézám derivátů hexachloro-cyklo-trifosfazenu, další část poté kapitole vytvrzování vybrané epoxidové pryskyřice pomocí připravených derivátů hexachloro-cyklo-trifosfazenu a vybraným aminem pro porovnání vlastností, který se běžně jako tvrdidlo pro epoxidové pryskyřice používá. Jsou zde shrnuty použité metody charakterizace a sledován vliv použitých derivátů hexachloro-cyklo-trifosfazenu na retardaci hoření.
Cílem předložené disertační práce byla syntéza nových derivátů hexachloro-cyklo-trifosfazenu a jejich využití jako tvrdidel např. pro epoxidové pryskyřice a zároveň retardérů hoření.
