Abstrakt:
V minulosti nebylo jednoduché a někdy ani možné přesunout sídlo podniku do jiné země, a tak v oblasti daňových nákladů existovala pouze daňová optimalizace, která snižovala odvody na daních na minimální úroveň. K tomu využívala veškeré zákonem umožněné, nebo zákonem nezakázané postupy. Proces globalizace vyvolal značné, téměř nekontrolované přesuny kapitálu. Velikost daňového zatížení dnes představuje významný faktor v rozhodování investorů o alokaci svých investic. Společnosti mohou přesouvat své daňové základy do zemí s příznivější daňovou politikou. Snaha jednotlivých států přilákat co největší množství investic do své země, tak v konečném důsledku vedla ke vzniku daňové konkurence. Vlády národních států stojí před volbou, jak na daňovou konkurenci reagovat. Buď se mohou prostřednictvím snížení svých daní do daňové konkurence zapojit, nebo naopak se ji snažit omezit prostřednictvím harmonizačních procesů. Hlavním cílem článku je identifikovat rizika a přínosy daňové konkurence a analyzovat daňovou konkurenci v oblasti korporátního zdanění mezi jednotlivými národními státy Evropské unie.