Abstrakt:
Snahou Evropské unie je sjednotit postupy azylových řízení v jednotlivých členských zemích, urychlit a zjednodušit jejich postup. Z důvodu odlišných historických a kulturních zkušeností jednotlivých členských států a jejich rozdílné vnitropolitické situace však EU mnohdy naráží na řadu překážek. Toho využívají žadatelé o azyl a vybírají si cílové země svého pobytu. Cílem příspěvku je komparací právní úpravy azylových řízení v České republice a ve Švédsku zjistit, zda případné odchylky jsou takového rázu, že mohou způsobovat podstatný rozdíl v počtech žádostí o udělení mezinárodněprávní ochrany. V příspěvku je nejprve analyzována společná azylová politika Evropské unie coby základ právní úpravy azylového řízení obou členských zemí. Následně jsou zjišťovány odchylky od této politiky a je komparováno řízení v obou zemích. Při analýze právní úpravy je zohledněna relevantní judikatura správních soudů. Bylo zjištěno, že Švédsko je zemí s výrazně vyšším počtem žádostí oproti České republice. Po vyhodnocení odchylek právních úprav je však možné konstatovat, že důvodem této odlišnosti je spíše způsob užití správního uvážení než odlišná procesní právní úprava.
