Abstrakt:
Disertační práce zkoumá parodii v satiře a světském dramatu ve 14. a na počátku 15. století. Hermeneutickým přístupem na základě intertextuálních vztahů je v textu zkoumána parodie ve středověkých skladbách Mastičkář, Podkoní a žák a Svár vody s vínem. Práce poukazuje na mechanizmus tvorby parodie na úrovni architextuality, paratextuality a intertextuality. Disertační práce sleduje také recepci vybraných děl dobovým čtenářem.