Abstrakt:
Jednotliví ekonomičtí aktéři jsou v současné době stále častěji nuceni hledat nové zdroje konkurenční výhody - znalosti, za jejichž pomoci se mohou oddělit od konkurence. Je tak možné sledovat posun od využívání tradičních výrobních faktorů, jako je například půda a kapitál, směrem ke znalostem. Zejména od tvrdých faktorů (například infrastruktura) směrem k faktorům měkkým (nehmotným), jako jsou například místní atmosféra, synergické efekty, lidský kapitál a znalostní aktiva. Řada zemí ale při pokusech o posun směrem k tomu být znalostními nebo na znalostech založenými ekonomikami selhává a je neúspěšná v rámci procesů tvorby, využívání, šíření a komercializace znalostí. Tato disertační práce proto analyzuje vliv a efektivitu využívání determinantů znalostní ekonomiky na regionální rozvoj v rámci EU 28.
