Památková péče v období protektorátu na příkladu pomníku sv. Václava sochaře Josefa Václava Myslbeka v Praze

Abstract

Příspěvek pojednává o ochraně kulturního dědictví v letech 1943–1944, kdy se na území hlavního města Prahy urychleně přistupovalo k zabezpečení památek před hrozícím leteckým ohrožením. Veškerá činnost v oblasti památkové péče byla řízena německou státní správou skrze Památkový úřad, v jehož čele stál od roku 1942 prof. Karl Friedrich Kühn. Cílem mého příspěvku je představit na základě archivních pramenů konkrétní opatření týkající se ochrany památek a zabezpečení sochařských děl v exteriéru na příkladu symbolu české státnosti – pomníku sv. Václava v inkriminovaném období. Opatření ochrany památek budou prezentována řadou konkrétních postupů německé státní správy, která byla aplikována na ochranu kulturního dědictví na území protektorátu. Především konkrétní opatření týkající se ochrany monumentálních sochařských děl v exteriéru, které nebylo možné tradičním způsobem uschovat. Tento případ lze nejlépe představit na základě několika navržených postupů protiletecké ochrany pomníku sv. Václava, které dokládají kresebné náčrty prof. Karla Dvořáka uchovávané Národním archivem v Praze. O protiletecké ochraně památek bylo pravidelně jednáno na řadě zasedání v čele s ministerstvem školství a pražským památkovým ústavem. Činnost pražského památkového ústavu dokládá řada dokumentů jednotlivých institucí a národního archivu. Působení německé státní správy na ochranu českého kulturního dědictví v období protektorátu je do dnešní doby tématem spíše upozaděným, přesto tvoří významnou součást naší kulturní historie.