Péče o psychiku ve zdraví a nemoci (III. Mezinárodní konference Kvalita a její perspektivy, 20. dubna 2016)
Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/64727
Procházet
16 výsledky
Search Results
Sborník z konference Otevřený přístup peer-reviewedpublished III. Mezinárodní konference Kvalita a její perspektivy s podtitulem Péče o psychiku ve zdraví a nemoci(Univerzita Pardubice, 2016) Univerzita Pardubice. Fakulta zdravotnických studií; Mandysová, PetraKonferenční objekt Otevřený přístup peer-reviewedpublished Ošetřovatelská péče o pacienta se syndromem Guillaine-Barrého(Univerzita Pardubice, 2016) Zatočilová, Jana; Ehler, Edvard; Mandysová, PetraÚvod: Syndrom Guillaine-Barrého (GBS) je neuromuskulární onemocnění, u kterého hrozí potencionálně závažné komplikace. Příznaky GBS mohou být značně dramatické a mohou ohrozit nemocného na životě. Cíl: Popsat komplexní ošetřovatelskou péči o pacienta s GBS pomocí humanistického modelu Virginie Hendersonové. Metodika: Výzkum byl realizován kvalitativní metodou. Tato kazuistika popisuje případ pacienta s GBS, u něhož byla nashromážděna a následně analyzována veškerá dostupná fakta. Výsledky: Mezi hlavní oblasti ošetřovatelské péče o pacienta s GBS v kritickém stavu patří prevence rizika vzniku dekubitů, péče o vyprazdňování moče a stolice, rehabilitační ošetřování, důsledná monitorace změn ve fyzickém stavu pacienta. Součástí je i spolupráce s rodinou při získávání informací, které nemůže nemocný poskytnout sám. Závěr: Ošetřovatelská péče o pacienta s GBS je důležitá především pro sledování klinického stavu a prevenci komplikací, které mohou v rámci akutního stavu nastat. Holistická péče o kriticky nemocné zahrnuje komplexní bio-psycho-sociální péči.Konferenční objekt Otevřený přístup peer-reviewedpublished Jak ovlivňuje menopauza kvalitu života ženy?(Univerzita Pardubice, 2016) Urbánková, Martina; Moravcová, Markéta; Dopitová, DanielaÚvod: U ženy mezi období, která mohou mít vliv na její zdraví a kvalitu života, patří období ovlivněné menopauzou. Toto období nebývá mnohdy pro ženy zcela jednoduché, musí se vypořádat s mnoha přicházejícími změnami, které je potřebné umět zhodnotit a v případě potřeby i řešit. Cíl: Cílem bylo zjistit u vybraného vzorku respondentek přítomné symptomy estrogenního deficitu a posoudit míru ovlivnění kvality života žen. Autorky využily standardizovanou českou verzi dotazníku Menopause Rating Scale (MRS) v tištěné a elektronické podobě. Metodika: Výzkumné šetření proběhlo v březnu až říjnu 2015. Do výzkumu se zapojilo celkem 334 respondentek ve věku 45–60 let s přítomnými symptomy estrogenního deficitu. Respondentky vyplňovaly nástroj MRS v rámci čekací doby ve vybraných gynekologických ambulancích v tištěné nebo v elektronické podobě po předchozím souhlasu s účastí. Výsledky: Respondentky udávaly nejčastěji mírnou intenzitu obtíží nebo nepřítomnost některých symptomů. Nejvíce symptomů s vyšší mírou intenzity respondentky udávaly v somato-vegetativní doméně. Výsledné hodnoty v jednotlivých doménách i celkového skóre však ukazují na fakt, že kvalitu života ženám přítomné symptomy estrogenního deficitu ovlivňují jen v malé míře. Závěr: Je nutné, aby ženy byly na změny související s menopauzou připravené a adekvátně informované. Zdravotníci musí mít k dispozici takový nástroj, kterým mohou případné změny související s menopauzou hodnotit a pak adekvátně ženám pomoci. Takovým nástrojem je Menopause Rating Scale.Konferenční objekt Otevřený přístup peer-reviewedpublished Subjektivní pocity klientek po absolvování kurzu psychoprofylaxe(Univerzita Pardubice, 2016) Škorničková, Zuzana; Petržílková, Helena; Sobotková, LucieÚvod: Těhotenství a mateřství je pro každou ženu bezpochyby důležitým mezníkem v jejím životě. V tomto období prochází žena mnoha fyzickými, ale zejména psychickými změnami, na které by měla být připravena. Za tímto účelem byla na počátku 20. století vyvinuta metoda psychoprofylaktické přípravy. Jejím cílem je teoreticky i prakticky informovat ženu o období těhotenství, porodu, šestinedělí a péči o novorozence. Cíl: Zjistit, o jaká témata mají těhotné ženy zájem v psychoprofylaktické přípravě. Dalšími stanovenými cíli je zjistit, zda ženy, absolvující kurz psychoprofylaxe, uvádějí zmírnění obav z nastávající role, zda navštěvovaný kurz psychoprofylaxe obsahoval informace, které ženy očekávaly a zda ženy využily získané informace v praxi. Metodika: Práce se skládá z kvantitativního a kvalitativního šetření. Kvantitativní šetření probíhalo pomocí ankety vlastní konstrukce, kdy dotazovanými byly těhotné ženy po 20. týdnu gestace. Kvalitativní šetření probíhalo pomocí polostrukturovaných rozhovorů s třemi ženami na konci šestinedělí. Výsledky: Kurz předporodní přípravy zahrnuje dle dotazovaných všechny důležité oblasti. Respondentky shodně uvádějí využitelnost získaných informací a snížení strachu z porodu po absolvování kurzu psychoprofylaxe, přesto strach z nové životní role u dotazovaných často přetrvává. Závěr: Těhotenství je pro každou ženu doba očekávání a přípravy na příchod nového života. Je to období jedinečné, ale pro některé ženy může být stresující z důvodu nedostatku informací a pocitu nepřipravenosti. Kurzy předporodní přípravy, zpravidla vedeny porodními asistentkami, mají za cíl připravit těhotné ženy jak po stránce psychické, tak praktické.Konferenční objekt Otevřený přístup peer-reviewedpublished Kvalita života rodičů dětí s chronickým onemocněním(Univerzita Pardubice, 2016) Sikorová, LucieÚvod: Pro děti s chronickým onemocněním je charakteristická dlouhodobá péče zdravotníků i rodičů. Rodičům může onemocnění dítěte působit stres a následně změny ve všech oblastech zdraví. Cíl: Zjistit, jaká je kvalita života rodičů dětí s chronickým onemocněním. Metodika: Výzkumné šetření se uskutečnilo metodou kvantitativního výzkumu, formou jednorázového průřezového dotazníkového šetření, prostřednictvím dotazníku Vliv na rodinu (Family Impact Module PedsQL). Ke statistickému zpracování byla následně použita analýza rozptylu ANOVA, Fisherův F-test a Chí-kvadrát test. Ke sledování souvislostí mezi kvalitou života rodičů a kvalitou života dětí byl použit Spearmanův korelační koeficient. Statistické testy byly hodnoceny na hladině významnosti p < 0,05. Výsledky: Výzkumný soubor zahrnoval 288 rodičů dětí s chronickým onemocněním. Největší dopad onemocnění na rodiče byl zaznamenán v oblasti emocionálních funkcí a obav. Nejnižší kvalita života rodičů se ukázala u rodičů dětí s diabetem. Změny citových funkcí, sociálních funkcí a obavy byly dominantní u rodičů dětí s dosavadním krátkým průběhem nemoci (do jednoho roku). Všechny oblasti kvality života (emocionální funkce, tělesné funkce, sociální funkce, poznávací funkce, komunikace, obavy, denní aktivity, rodinné prostředí a vztahy) byly onemocněním dítěte zasaženy více u rodičů, kteří vnímali onemocnění jako zátěž. Tu prožívaly zejména matky dětí. Závěr: Výsledky výzkumného šetření mohou lépe směřovat ošetřovatelskou péči poskytovanou sestrou v ambulantní sféře, kde má sestra dostatečný prostor pro rozvinutí komunikace a edukace dle potřeb dětí a jejich rodičů.Konferenční objekt Otevřený přístup peer-reviewedpublished Škála perinatálního zármutku(Univerzita Pardubice, 2016) Ratislavová, Kateřina; Hendrych Lorenzová, EvaÚvod: Škála perinatálního zármutku je diagnostickým prostředkem pro zjištění intenzity zármutku ženy/rodičů po perinatální ztrátě. Cíl: Hlavním cílem výzkumu bylo využití Škály perinatálního zármutku v České republice. Dalším cílem bylo srovnat výsledky se zahraničními studiemi. Metodika: Byl proveden kvantitativní výzkum pomocí internetového dotazníkového šetření. Soubor tvořilo 100 žen, které prožily perinatální ztrátu (porod mrtvého plodu nebo časné novorozenecké úmrtí) v České republice mezi lety 2007 a 2014. Výsledky: Celkový součet bodů Škály perinatálního zármutku se pohybuje mezi 33 a 165 body. Vyšší bodové hodnocení označuje vyšší intenzitu zármutku. Průměrná hodnota intenzity zármutku žen po perinatální ztrátě v České republice byla 88,8 bodů. To je o 1,6 bodu méně než v podobných studiích v USA a o 13,8 bodů více než ve výzkumech prováděných v západní Evropě. Závěr: Škála perinatálního zármutku se zdá být vhodným instrumentem pro objektivizaci intenzity zármutku žen po perinatální ztrátě v České republice. Tak je možné vyhledat ženy, které jsou při perinatální ztrátě zranitelnější než ostatní a kterým je vhodné poskytnout odborné poradenství nebo podporu zdravotnickým a sociálním systémem.Konferenční objekt Otevřený přístup peer-reviewedpublished Hodnocení kvality spokojeností pacientů(Univerzita Pardubice, 2016) Pokorná, Barbora; Holá, JanaÚvod: Problematika managementu kvality se v moderních zdravotnických zařízeních stává vědecko-výzkumným tématem a je součástí koordinovaných procesů zdravotní péče s cíli minimalizovat rizika vzniku nežádoucích událostí, vymezovat dobrou praxi. Zvolené téma je součástí dlouhodobého projektu Studentské grantové soutěže Fakulty zdravotnických studií. Téma v tříletém období přineslo řadu poznatků a jeden z výsledků projektu je nastavení metodiky měření spokojenosti pacientů v nemocnicích akutní péče Pardubického kraje. Hodnocení spokojenosti poskytuje zpětnou vazbu managementu každé nemocnici a ukazuje cestu ke zkvalitňování péče směrem ke skupinám ambulantních a hospitalizovaných pacientů a k rodičkám. Cíl: Cílem příspěvku je stručně popsat proces nastavení metodiky pro vyhodnocování spokojenosti pacientů v nemocnicích akutní péče. Metodika: Výzkumný rámec zahrnuje konkrétní kroky nastavení dotazníku, nastavení sběru dat, analýzu dat a jejich interpretaci a dále obsahuje validaci dat kontrolním sběrem a validaci dotazníku. Mimo zmíněné zahrnuje evaluaci dotazníku a proces vytvoření dotazníku nového. Výsledky: Po třech letech byl nastaven nový dotazník pro sběr dat, který byl validován kontrolním šetřením a vlastní evaluací. Závěr: V současné době nemocnice akutní péče Pardubického kraje používají pro hodnocení spokojenosti pacientů jednodušší dotazník, který je uživatelsky přívětivějším nástrojem pro pacienty i pro vlastní vyhodnocování. Současně také slouží jako komunikační nástroj pro získávání zpětné vazby od pacientů jednotlivých nemocnic. Jednotný nástroj pro sběr dat přináší podklad pro benchmarking jednotlivých nemocnic v rámci jedné organizace.Konferenční objekt Otevřený přístup peer-reviewedpublished Interní audity z pohledu všeobecných sester(Univerzita Pardubice, 2016) Ochtinská, Hana; Papršteinová, Markéta; Špičková, NikolaÚvod: Audity představují systematické vyhodnocení stávající situace. Jsou jedním z nástrojů zvyšování kvality péče, na kterou se v dnešní době klade větší důraz. V praxi se stále setkáváme s rozdílnými pohledy na interní audit. Cíl: Cílem šetření je porovnání znalostí v oblasti interních auditů u všeobecných sester mezi akreditovaným a neakreditovaným zdravotnickým zařízením, zjistit, zda všeobecné sestry provádějí změny před blížícím se auditem a co od nich očekávají a zda u nich interní audit nebo vědomí blížícího se auditu vyvolává stres. Metodika: Vzorek respondentů byl osloven v jedné akreditované (40) a jedné neakreditované (36) nemocnici na interních a chirurgických odděleních. Průzkumné šetření probíhalo pomocí strukturovaného dotazníku vlastní konstrukce. Pro zpracování výsledků byly použity statistické metody absolutní a relativní četnosti. Výsledky: Z porovnání obou zdravotnických zařízení vyplynulo, že respondenti z akreditovaného zdravotnického zařízení mají více znalostí o interních auditech a prožívají vyšší míru stresu než respondenti z neakreditovaného zdravotnického zařízení. Dále jsme zjistili, že respondenti z obou zařízení stále provádí změny před plánovaným auditem. Závěr: Z výsledků práce vyplývá nutné zvyšování informovanosti všeobecných šester o interních auditech. Musí být přesvědčeny, že interní audity nejsou strašákem, ale pomocníkem, a snížit tak míru stresu, kterou vyvolávají.Konferenční objekt Otevřený přístup peer-reviewedpublished Zdravotně-sociální práce v transitním táboře pro migranty(Univerzita Pardubice, 2016) Nová, MonikaÚvod: Příspěvek pojednává o práci humanitárních pracovníků v zahraničí v souvislosti s humanitární prací v uprchlických táborech (Rakousko, Slovinsko, Turecko, Makedonie, Libanon). Autorka se argumentačně opírá i o své zkušenosti z humanitární pomoci nejenom z uprchlického tábora, ale i ze zemí zasaženými přírodními katastrofami. Cíl: Představení kvalitativního výzkumu a poukázání na aspekt osobní zátěže humanitárních pracovníků. Metodika: Zvolen byl kvalitativní výzkum a technika polostandardizovaného rozhovoru. Výsledky: Z rozhovorů je viditelný rozdíl mezi profesně mladšími a staršími pracovníky, a to nejen z hlediska přístupu k práci, ale především z vlastní seberefl exe. U profesně starších pracovníků převládá náhled na potřeby při humanitární práci, jsou zkušení a vědí, co mohou čekat od sebe i své vysílající organizace a po návratu domů nevyžadují jakoukoli odbornou péči o sebe. Závěr: Cílem výzkumu bylo zjistit, jak ovlivňují zahraniční humanitární práce humanitárního pracovníka. Z výsledků výzkumu lze tedy vyvodit, že dlouhodobé mise jsou zátěží především z důvodu dlouhodobého odloučení od rodiny a přátel. Také každodenní žití v neobvyklých životních podmínkách. Je tedy důležité odjíždět a mít srovnané zásadní věci, jako např. vztahy, rodinné zázemí, osobní problémy atd. Prostředí, ve kterém je humanitární práce vykonávána, je sice různorodé, ale především tato různorodost od humanitárních pracovníků vyžaduje schopnost a ochotu se přizpůsobit, být připraven na měnící se podmínky a schopen na ně adekvátně reagovat.Konferenční objekt Otevřený přístup peer-reviewedpublished Podpora rodiny pečující o dítě s poruchou autistického spektra neziskovými zařízeními(Univerzita Pardubice, 2016) Marešová, Jana; Faltová, BarboraÚvod: Pro rodinu samotnou je velice těžké vyrovnat se skutečností, že jejich dítě trpí poruchou autistického spektra. Péče o tyto děti je pro rodiny nesmírně náročnou životní cestou s konsekvencemi psychickými, zdravotními a sociálními. Důležitou funkci v podpoře těchto rodin plní zařízení neziskového sektoru, která se snaží pomáhat rodinám se vyrovnávat s obtížemi a přispívat tak k jejich autonomii a spokojenosti. Cíl: Zjistit spokojenost rodin pečujících o dítě s poruchou autistického spektra s neziskovými zařízeními, které poskytují rodinám sociální a zdravotní péči. Metodika: Vzorek respondentů byl osloven v několika neziskových zařízeních Pardubického a Královéhradeckého kraje. Výzkumné šetření probíhalo pomocí dotazníku vlastní konstrukce. Pro zpracování výsledků byly použity statistické metody absolutní a relativní četnosti. Výsledky: Rodiny pečující o dítě s poruchou autistického spektra jsou s využívanými neziskovými zařízeními převážně spokojeni. Negativním zjištěním byla absence poskytování respitní služby, kterou většina respondentů považuje za velmi potřebnou. Závěr: Rodiče pečující o dítě s poruchou autistického spektra aktivně využívají nezisková zařízení, která jim nabízejí celou řadu služeb účelně podporující uspokojování jejich potřeb ve spektru zdravotní, sociální i psychické podpory. Je nezbytné udržet a lépe ještě i dále rozšiřovat služby neziskových organizací podporující rodiny, které vlivem nemoci svého člena přicházejí o svou autonomii a stávají se tak v mnoha momentech závislými na ostatní společnosti. Návrhem k zlepšení situace je rozšiřovat chybějící respitní služby.