Abstrakt:
Cílem práce je zmapovat situaci problematiky syndromu vyhoření u pracovníků v pomáhajících profesích se zaměřením na sociální pracovníky, speciální pedagogy a sociální pedagogy. Práce popisuje termín "syndrom vyhoření", rizika jeho vzniku v zaměstnání i osobnostní rovině. Dále charakterizuje příznaky a jednotlivé fáze syndromu. Důraz je kladen na prevenci a pomoc při vzniku vyhoření. Autor popisuje techniky duševní hygieny, supervize, relaxace a jiné. Práce se věnuje možnostem resocializace u pracovníků, kteří prodělali syndrom vyhoření. Pro obohacení práce jsou uvedeny kasuistiky pracovníků a jejich zkušeností se syndromem vyhoření, řešením situace a následnou resocializací.