Cílem práce je potvrdit, případně vyvrátit, platnost hypotézy, že současní čeští novopohané promýšlí a konceptualizují své novopohanství křesťanským, teologickým způsobem. Prostředkem pro zjištění relevantních informací byl především terénní výzkum. Ten měl za cíl přinést odpovědi na několik zkoumaných otázek. Zaprvé, zda se novopohané sami označují za pohany/novopohany. Zadruhé, zda je novopohanství podle novopohanů náboženstvím a/nebo světonázorem, a zda ze světonázoru vychází i určitá praxe uctívání novopohanských božstev. Zatřetí, zda novopohané používají teologickou kategorii posvátna k popisu některých fenoménů v rámci novopohanství. Čtvrtá otázka se zabývala pojetím božství novopohanů. První část práce pojednává o vzniku a vývoji teologického konceptu pohanství v průběhu historie od antiky až po současnost. Ukazuje rozdíly mezi křesťanstvím a tzv. pohanstvím. Rovněž analyzuje teoretický přístup současné religionistiky k problematice novopohanství. Druhá část popisuje současnou českou novopohanskou scénu. Třetí část práce popisuje ve dvou kapitolách výsledky kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Spolu se závěrem tyto výsledky analyzuje, dává do širších souvislostí a ukazuje, ve kterých oblastech konceptualizování novopohanství novopohané myslí v teologických kategoriích.
