Tato práce porovnává systémy právních poradců a úředníků hraběte Ferdinanda Johanna Verduga (1635-1672) a Františka Karla Swéerts-Sporcka (1688-1757). V úvodu je představeno dosavadní bádání o šlechtických služebnících a úřednících raného novověku a stručné teoreticko-sociologické pozadí barokních šlechtických sporů. Samotné analýze předchází popis pobělohorského zemského procesního práva.
Další kapitoly se věnují dějinám rodu Verdugo a Swéerts-Sporck a jejich soudním procesům. Dále tato práce sleduje činnost Verdugových a Swéerts-Sporckových právníků a úředníků, jejich vztah k pánovi, vztahy vzájemné a způsob jejich spolupráce a komunikace. Závěrečné shrnutí obsahuje mimo jiné popis ideálního modelu právnického aparátu barokního šlechtice vycházející z předchozí analýzy. Jeho základní části tvoří advokát, prokurátor a "právní sekretář" (hofmistr, komorník, agent, sekretář vrchnostenské kanceláře apod.). V neposlední řadě je zdůrazněn význam sítě přátel a patronů.