Habermas a Derrida: Dekonstrukce či plodný dialog?
Bakalářská práceOtevřený přístupDatum publikování
2013
Autoři
Vedoucí práce
Oponent
Název časopisu
Název svazku
Vydavatel
Univerzita Pardubice
Abstrakt
Práce se zabývá vztahem teorií Jürgena Habermase a Jacquese Derridy. Nejprve se snažíme nastínit Habermasovo myšlení ve vztahu k první generaci kritické teorie, posléze jeho intersubjektivní pojetí komunikativní racionality a diskurzivní teorie tolerance a demokracie. V druhé části se snažíme upřesnit vztah Derridy a Habermase, abychom se poté pokusili odpovědět na otázku "Co je to dekonstrukce?", s důrazem na Derridovo pojetí traumatu ve fenoménu "11.září", tolerance a rozdílu mezi právem a spravedlností. Dále se snažíme nastínit eticko-politické konsekvence Derridova myšlení.
V části třetí se pokusíme přiblížit intervenci Slavoje Žižka do dialogu Derridy s Habermasem, z pozice propojující "návrat k Hegelovi" a lacanovskou psychoanalýzu. Žižek v dialogu identifikuje překvapivou shodu, ohledně oddělení sféry etiky a politiky a "rezistenci k činu" a snaží se dokázat, jak se obě pozice navzájem vyžadují pro svou konzistenci. Ve svém pozdější pojetí "procesivní etiky" se jistým způsobem dostává zpět k Derridovu pojetí "nemožné" etiky a neuskutečnitelné spravedlnosti.
Rozsah stran
45 s.
ISSN
Trvalý odkaz na tento záznam
Projekt
Zdrojový dokument
Vydavatelská verze
Přístup k e-verzi
Bez omezení
Název akce
ISBN
Studijní obor
Filozofie
Studijní program
Filozofie
Signatura tištěné verze
D27842
Umístění tištěné verze
Univerzitní knihovna (studovna)
Přístup k tištěné verzi
Klíčová slova
dekonstrukce, komunikativní racionalita, tolerance, pohostinnost, trauma, ideologie, deconstruction, communicative racionality, tolerance, hospitality, trauma, ideology