Abstrakt:
Předložená diplomová práce pojednává o možnostech získávání informací, které se nabízely ambicióznímu aristokratovi doby vrcholného baroka na příkladu hraběte Jeronýma Colloreda, markýze di Santa Sophia (1674-1726). V počátcích budování kariéry byli pro hraběte Colloreda významným zdrojem informací jeho čtyři příbuzní z rodu Kinských - dopisoval si s tchánem Václavem Norbertem Oktaviánem a se třemi švagry (Bernardem Františkem Antonínem, Františkem Ferdinandem a Štěpánem Vilémem). Poté, co hrabě Colloredo získal post habsburského guvernéra v Miláně, představoval pro něj spojnici s Královstvím českým jeho zeť, Jan Norbert Libštejnský z Kolovrat, který mimo jiné dohlížel na jeho české statky. O dění ve Vídni informoval hraběte Colloreda agent Jan Oktavián Sachs, kterého hrabě navíc pověřoval různými úkoly. Práce je zasazena do první poloviny vlády Karla VI. a klade si za cíl přinést další poznatky o informačních a sociálních sítích, které si budovali ambiciózní aristokraté.
