Digitální knihovnaUPCE
 

2010 Regionální rozvoj v době krize

Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/38445


"Fakulta ekonomicko-správní Univerzity Pardubice akreditovala v roce 2007 nový magisterský studijní obor s názvem Regionální rozvoj. Jak již z názvu oboru vyplývá, poskytuje vzdělání zejména pro oblast veřejné správy na všech jejích úrovních (místní, regionální i centrální) a dále po oblast poradenských a implementačních agentur a tj. vzdělání pro tvorbu a implementaci regionální politiky a regionálního rozvoje s akcentem na aplikaci informačních technologií a kvantitativních metod při řízení a rozhodování. V roce 2009 tento obor úspěšně absolvovalo prvních 20 studentů. Protože je naším cílem propojovat teoretické poznatky našich studentů a absolventů s praxí, rozhodli jsme se založit tradici odborných absolventských konferencí na téma Regionální rozvoj mezi teorií a praxí. 1. ročník konference uspořádala Fakulta ekonomicko – správní Univerzity Pardubice ve spolupráci s o.s. Civitas per Populi dne 6. května 2010 na aktuální téma Regionální rozvoj v době krize. Záštitu nad konferencí přijala děkanka Fakulty ekonomicko správní Univerzity Pardubice doc. Ing. et. Ing. Renáta Myšková, Ph.D. Konferenční den byl rozdělen do dvou bloků – v dopoledním bloku pedagogové fakulty a odborníci z praxe hovořili o novinkách v oblasti výzkumu a teorie regionálního rozvoje. Zazněly informace o nových trendech v ochraně přírody a krajiny, o významu bezpečnostních rizik v územním plánování či např. o disparitách regionálního rozvoje v ČR a jejich indikátorech. V odpoledním bloku vystoupili se svými příspěvky loňští absolventi magisterského oboru Regionální rozvoj Univerzity Pardubice. Tito absolventi našli své pracovní uplatnění v rozličných sférách regionálního rozvoje, jakými jsou např. územní plánování, geografické informační systémy, krajinné plánování, regionální politika EU či neziskový sektor. Absolventi Regionálního rozvoje by během svých odpoledních příspěvků (a zejména v následné diskusi) hodnotili, jak byli z tohoto oboru teoreticky připraveni na výkon svých současných povolání a navrhovali i možné nové oblasti, které by mohly být do studijního programu pro studenty nových ročníků zařazeny. Protože ne všichni absolventi se mohli konference zúčastnit a protože přednesené příspěvky a diskutovaná témata mají širší dopad než jen na absolventy studijního oboru Regionální rozvoj, rozhodli jsme se vydat tento sborník jako trvalý zdroj poznatků a inspirace v oblasti regionálního rozvoje mezi teorií a praxí.

Za studijní obor Regionální rozvoj

doc. Ing. arch. Vladimíra Šilhánková, Ph.D.
Pardubice, květen 2010"
(úvodní text sborníku)

Procházet

Filtry

20106

Nastavení

Search Results

Nyní se zobrazuje 1 - 6 z 6
  • Náhled
    Konferenční objektOtevřený přístuppublished
    Význam bezpečnostních rizik v územním plánování a regionálním rozvoji
    (Univerzita Pardubice, 2010) Šilhánková, Vladimíra; Pondělíček, Michael
    Územní plánování jako nástroj řízení prostorového uspořádání sídel i větších územních celků je disciplína, která se v současných formách vyvíjí přibližně 130 let. „Otcové“ soudobého územního plánování zejm. Patrik Geddes a Ebenezer Howard se prostřednictvím tvorby územních plánů pokoušeli zavést koordinovaný přístup jak do prostorového uspořádání sídel, tak i do oblasti uspořádání jeho provozu a fungování. Vedl je k tomu neutěšený stav industriálních měst 2. poloviny 19. století (zejm. měst ve Velké Británii). Stav měst, která se stala nebezpečná pro jejich obyvatele z hlediska rostoucího dopravního provozu, ale i z hlediska negativních vlivů průmyslové výroby (zejm. exhalace, vibrace) a vysokých hustot zalidnění obytných dělnických čtvrtí (problematika zásobení kvalitní pitnou vodou, oslunění a odvětrání obytných místností i celých obytných bloků a další hygienické problémy). Vlastní disciplína stavby měst je ale mnohem starší než, aby sahala jen do období průmyslové revoluce a překotného růstu industriálních měst. Tato doba – doba 2. poloviny 19. století, víceméně „jen“ zvýraznila a rozvinula již existující principy stavby měst, které sahají až do období starověku. Vždyť primárním úkolem pro stavbu měst bylo zabezpečit ochranu jejich obyvatel, ať již před nepříznivými vlivy přírodního prostředí (ochrana před divokými zvířaty), tak před nepřátelskými skupinami. Hradby, opevnění a rozsáhlé fortifikační systémy tak (s malými výjimkami) nacházíme u všech měst od období starověku až do výše zmiňovaného období průmyslové revoluce. Spolu s fortifikačními úkoly patřilo k základním úkolům stavby měst i jejich zásobování životně důležitou infrastrukturou (zejm. dostatečný přistup k pitné vodě). Vidíme tedy, že problematika ochrany obyvatelstva hrála vždy nejen důležitou, ale naprosto stěžejní roli ve stavbě měst a v úvodních etapách rozvoje územního plánování. Dalo by se bez nadsázky říct, že samotná stavba měst a územní plánování vycházejí z potřeby vytvoření podmínek pro bezpečnost obyvatel.
  • Náhled
    Konferenční objektOtevřený přístuppublished
    Zeleň v urbánním prostoru jako indikátor kvality života města
    (Univerzita Pardubice, 2010) Pondělíček, Michael
    Zeleň uvnitř velkých měst v posledních 15-ti letech ubývá v rámci různých investičních akcí souvisejících se zahušťováním zástavby a infrastruktury, a tak na aktualitě získávají jednak původní prvky státní ochrany přírody – síť zvláště chráněných částí přírody (dle zákona č. 114/1992 Sb. O ochraně přírody a krajiny ve znění změn a doplňků – přírodní a národní přírodní památky a rezervace), plochy rezervované pro Evropskou soustavu ochrany přírody Natura 2000 (vyhlášené nařízením Vlády ČR a schválené EK) a také ekologické krajinné sítě, a to zejména síť významných krajinných prvků a územního systému ekologické stability (dále jen ÚSES) uvnitř urbánních struktur a s návazností mimo ně, do volné krajiny. Některé systémy na zachování sítě zeleně ve městě jdou i dále, jako např. v hlavním městě Praze, kde je vymezen na základě práce Útvaru rozvoje města MHMP tzv. Celoměstský systém zeleně, zahrnující další propojení zelených ploch uvnitř města, na půdorysu ploch zahrad, doprovodné i „hluché“ zeleně (neudržovaná a náletová zeleň), který funguje jako podpora kvality prostředí urbanizovaných částí velkoměsta.
  • Náhled
    Konferenční objektOtevřený přístuppublished
    Význam ekonomických indikátorů udržitelného rozvoje měst v době finanční krize
    (Univerzita Pardubice, 2010) Pavlas, Miroslav
    Tento příspěvek vznikl mj. jako součást výzkumu pro Ministerstvo pro místní rozvoj v rámci výzkumného projektu WD-69-07-4 „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů“. Cílem příspěvku je seznámit účastníky konference s aktuálními výsledky projektu „Indikátory trvale udržitelného rozvoje jako nástroj sledování a snižování disparit v úrovni obyvatelstva jednotlivých regionů", který je realizován v rámci programu Ministerstva pro místní rozvoj na podporu výzkumu a vývoje „Výzkum pro řešení regionálních disparit“. Indikátory udržitelného rozvoje slouží k poskytování základních informací o finanční situaci územních samosprávných celků (těmito celky rozumíme obce a kraje, tedy územní samosprávu), kvantifikují a rámcově hodnotí jejich investiční aktivitu. Slouží jako podklad pro ekonomické studie (Feasibility Study, Cost-Benefit Analysis), jsou využitelné pro přípravu projektových dokumentací a komplexnějších rozvojových dokumentů.
  • Náhled
    Konferenční objektOtevřený přístuppublished
    Disparity regionálního rozvoje a jejich indikátory
    (Univerzita Pardubice, 2010) Maštálka, Martin
    Politikou celého 20. století se prolíná snaha o snížení ekonomických rozdílů mezi regiony jednotlivých států. Ať již nástroje, kterými mělo být tohoto cíle dosaženo, byly jakékoliv, vždy bylo nejdříve nutné disparity v území identifikovat. Zpočátku jednoduché ukazatele byly postupně nahrazovány stále sofistikovanějšími agregovanými indikátory, stejně tak čistě ekonomické ukazatele byly postupně doplňovány o sociální rozměr a o otázky životního prostředí. Od konce 20. století se společně s prosazováním myšlenek udržitelného rozvoje, potažmo Agendy 21, přidávají indikátory kvality života obyvatel měst i vesnic. Česká republika na počátku 21. století již do jisté míry smazala odstup, kterým v kvalitě monitorování a samotného výkonu regionální politiky a správy několik desítek let zaostávala za většinou evropských demokratických zemí. V rámci příchodu myšlenky strategického plánování do každodenní praxe městských a krajských samospráv, začaly být využívány jak mezinárodně vyzkoušené sady indikátorů, tak indikátory místně specifické.
  • Náhled
    Konferenční objektOtevřený přístuppublished
    Regionální rozvoj - Inovace v Evropské a v České republice
    (Univerzita Pardubice, 2010) Mandysová, Ivana
    Hlavním zdrojem inovací je výzkum a vývoj, ale nepochybně k inovacím přispívá i vlastní kreativita podnikatelů a kvalifikovaných zaměstnanců. Inovace a inovační proces je tedy doménou podniků. Podpora inovací je realizována utvářením rámcových podmínek pro podnikání a odstraňováním nejrůznějších překážek institucionálního nebo právního charakteru. Inovace je existenčně spjata s podnikáním. Podnikatelské subjekty se v konkurenčním tržním prostředí snaží zajistit další rozvoj svého podnikání cestou inovací. Nalézají a využívají nové tržní příležitosti a tak si zajišťují svou další existenci. Na trhu jsou inovace cestou k podnikatelskému úspěchu. V oblasti inovací podporuje Evropská unie komplex nástrojů, které podnikatelským subjektům pomáhají udržet konkurenceschopnost a jsou tedy hnací silou inovací. Stěžejním zdrojem inovací je výzkum a vývoj, ale velkou roli hraje kreativita podnikatelů a kvalifikovaných zaměstnanců.
  • Náhled
    Konferenční objektOtevřený přístuppublished
    Hodnocení úspěšnosti programu rozvoje kraje v praxi (na příkladu Královéhradeckého kraje)
    (Univerzita Pardubice, 2010) Kučerová, Zita; Mlejnek, Ladislav
    Programy rozvoje územního obvodu kraje patří mezi nejvýznamnější koncepční dokumenty na krajské úrovni, prostřednictvím nichž kraje realizují svou regionální politiku. Dle Zákona č.248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje kraj v rámci své samostatné působnosti podporuje rozvoj regionů vymezených v programu rozvoje územního obvodu kraje podle svých konkrétních potřeb s ohledem na vyvážený rozvoj svého územního obvodu. Zastupitelstvu je dle §35 (2) odstavce d) Zákona č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení) vyhrazeno koordinovat rozvoj územního obvodu, schvalovat programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťovat jejich realizaci a kontrolovat jejich plnění. To souvisí s neméně významnými procesy monitorování a vyhodnocování úspěšnosti naplňování těchto krajským strategií. Evaluace strategického, programového či jiného rozvojového dokumentu územního samosprávného celku slouží obecně k hodnocení jeho účinnosti z hlediska společensko-ekonomického rozvoje území. Evaluace by se měla stát podkladem pro rozhodování o dalším směřování rozvoje v podobě přijetí případných změn v jeho dosavadním nastavení, zejména opatření nepřinášejících očekávaný efekt v podobě naplňování přijatých cílů. Tento příspěvek se zabývá návrhem a zavedením procesu evaluace rozvojového dokumentu Královéhradeckého kraje, kterým je Program rozvoje Královéhradecké kraje (PRK) vycházející ze Strategie rozvoje Královéhradeckého kraje (SRK).