Diplomová práce je zaměřena na problematiku stanovení tepelných kapacit tetrahydrátu dusičnanu vápenatého ve formě podchlazené kapaliny a taveniny a pevného nonahydrátu dusičnanu hlinitého na kalorimetru s tepelným tokem a jejich využití jako materiálů vhodných k akumulaci tepla. V teoretické části jsou uvedeny principy kalorimetrie a rozdělení kalorimetrických metod se zaměřením především na kalorimetrii s tepelným tokem. Stručně je pojednáno o způsobech akumulace tepla a požadavcích, které musí daný materiál splňovat, aby byl zařazen do této kategorie. Experimentální měření tepelných kapacit probíhalo na kalorimetru s tepelným tokem,pro který byla snaha nalézt nejoptimálnější metody stanovení tepelné kapacity pevných látek a tavenin.
