Digitální knihovnaUPCE
 

Rigorózní práce / Rigorous theses FF (PhDr.)

Permanentní URI k tomuto záznamuhttps://hdl.handle.net/10195/35719

Procházet

Search Results

Nyní se zobrazuje 1 - 4 z 4
  • Rigorózní práce
    Politický aktivismus českých exilových skupin stojících mimo Radu svobodného Československa v období 1948-1956
    (Univerzita Pardubice, 2014) Cholínský, Jan
    Práce je zaměřena na představení politického aktivismu nejvýznamnějších českých exilových skupin ve svobodném světě v období 1948 až 1956, které stály v opozici vůči Spojenými státy americkými financované Radě svobodného Československa prezentující se jako zastřešující československý exilový politický orgán. Mapuje vznik, programové zaměření a politickou činnost tří skupin - Českého národního výboru, Sdružení českých demokratických federalistů a Českého křesťansko-demokratického hnutí - odmítající personální a programovou kontinuitu Rady svobodného Československa s vládou tzv. Národní fronty v poválečném Československu. Ve stručnosti se zabývá také metodologií výzkumu exilové problematiky, souvislostmi exilového vývoje s příčinami komunistického vítězství v Československu a paralelním vývojem a situací ve slovenském exilu.
  • Náhled
    Rigorózní práceOmezený přístup
    Městské opevnění v Chrudimi: srovnávací analýza výpovědi písemných, ikonografických a archeologických pramenů
    (Univerzita Pardubice, 2012) Musil, Jan
    Východočeské královské věnné město Chrudim je více než třicet let systematicky archeologicky sledováno. Během tohoto období bylo možno na základě archeologických objevů formulovat základní hypotézy o přerodu pravěkého a raně středověkého hradiště v plně institucionální město vrcholného středověku. Jedním z výrazných znaků královského města je i opevnění. Cílem rigorózní práce je provedení srovnávací analýzy písemných, ikonografických a archeologických pramenů a jejich korelace s výsledky stavebně historického průzkumu. Hlavní městská hradba vznikla záhy po lokaci města ve druhé polovině 13. století. Již během 15. století je těleso hlavní městské hradby pohlcováno zástavbou, což je jev známý i z jiných českých královských měst. Reakcí na toto porušení obranyschopnosti je vznik druhého pásma zděného opevnění, který je kladen k roku 1435. Výstavba této hradební linie je završena koncem 15. století postavením bašty Prachárny. Patrně ještě v tomto období vzniklo předsunuté provizorní dřevozemní opevnění, které známe z nejstarších chrudimských vedut. Současně je patrně využito k obraně i valové těleso na Novém městě. V průběhu první poloviny 16. století je zahájena výstavba zděného opevnění chrudimských předměstí. postaveny byly pouze branské objekty a jižní linie hradební zdi novoměstského předměstí. Výstavba byla přerušena patrně kvůli sankcím za účast v prvním stavovském povstání. následné požáry a hrůzy třicetileté války, při nichž byla městská populace silně zredukována, zabránily v pokračování výstavby.
  • Rigorózní práce
    Slované na Prostějovsku ve světle hrobů a pohřebišť
    (Univerzita Pardubice, 2012) Fojtík, Pavel
    Práce předkládá komplexní pohled na dosud známou pramennou základnu pocházející celkem z 53 pohřebišť rozložených na katastrálních územích 45 obcí bývalého administrativně-správního okresu Prostějov a kritickým odhadem tak čítající cca 600 až 700 hrobů náležejících slovanskému etniku 6. až 12. století. Mapuje tedy značný nálezový fond získaný od konce 19. století až do dnešních dnů. Přínosnými jsou zejména lokality dotčené moderně vedenými záchrannými archeologickými výzkumy posledních let - tj. venkovské pohřebiště 9. až začátku 10. století na Okružní ulici v Prostějově a řadová nekropole 11. století v Určicích, které byly využity k podrobnějším "modelovým" analýzám. Závěrem jsou též předloženy předběžné výsledky zcela nedávných odkryvů významného mladohradištního pohřebiště rozloženého u obce Dětkovice, okr. Prostějov.
  • Náhled
    Rigorózní práceOtevřený přístup
    Bronzové nádoby z doby římské na Moravě a naddunajské části Dolního Rakouska
    (Univerzita Pardubice, 2010) Jílek, Jan; Titz, Pavel; Droberjar, Eduard; Komoróczy, Balázs
    Od posledního komplexního zpracování římských bronzových nádob na Moravě a na území naddunajské části Dolního Rakouska od J. Tejrala uplynulo 42 let. Současný stav je obohacen o exempláře bronzových nádob z královského hrobu v Mušově, okr. Břeclav a o v předběžných zprávách zmíněných bronzových nádobách ze žárového pohřebiště v Modřicích, okr. Brno-venkov. Většina získaných kusů pochází ze žárových pohřebišť nebo jednotlivých žárových hrobů např. Velatice, Mikulov, Velké Hostěrádky, Šitbořice, Modřice, Mannersdorf a. d. March, Mistelbach. Z moravského prostředí dominuje soubor z královského hrobu v Mušově. Z bronzových nádob z kostrových hrobů uveďme pánve typu Eggers 140/142 z Blučiny a Ladné. Z mladší doby římské pochází nález bronzové konvice typu Bolla 1b z Horních Dunajovic, který pravděpodobně pochází z kostrového hrobu. Předměty z hromadných nálezů z germánských zemnic byly uloženy ve vědrech typu Eggers 40 z Blučiny a pozdním vědru typu Eggers 41 z Mušova (U sv. Jana).