Katedra filosofie / Department of Philosophy
Stálý URI pro tuto komunituhttps://hdl.handle.net/10195/35351
Procházet
235 výsledky
Search Results
Diplomová práce Otevřený přístup Filosofie násilí ve 20. století(Univerzita Pardubice, 2022) Švec, Sebastian; Jinek, Jakub; Rokyta, JanTématem tohoto zkoumání, je podrobně rozebrat fenomén násilí ve filosofické rovině. Práce se bude snažit analyzovat a porovnat dva základní pohledy na problematiku násilí. Nejprve analyzujeme pohled Hannah Arendtové, opírajíc se o její díla O násilí a Vita activa. Po ní bude následovat její současník, kolega a přítel Walter Benjamin se svým spiskem Ke kritice násilí. Oba autoři filosoficky reflektují události 20. století. Jak se v práci ukáže, tak právě 20. století značně rozšířilo tématiku násilí a otevřelo otázky jak staré (legitimita násilí, stát a násilí atd.), tak nové (jako například studentské hnutí/generace odchované v poválečných letech). Pro nás budou tito dva autoři zásadní k pochopení toho, co násilí vůbec je, a jak se projevuje.Diplomová práce Otevřený přístup Filozofická paideia a spravodlivosť v obci(Univerzita Pardubice, 2022) Tóthová, Bianka; Schifferová, Věra; Jinek, JakubDiplomová práca sa zameria na Patočkov osobitý výklad Platóna resp. sokratovsko-platónskej tematiky, v ktorej je najdôležitejšia myšlienka starostlivosti o dušu. Patočka rozlišoval tri prúdy starostlivosti o dušu: 1) prvý prúd je ontokosmologický, 2) druhý je starosť o dušu v obci ako konflikt dvojakého spôsobu života, 3) tretí prúd je starosť o dušu po stránke jej vnútorného života. Diplomová práca pojedná o druhom prúde starostlivosti o dušu, ktorý sa týka života v obci. Postupne budú analyzované tieto problémy: spravodlivosť a nespravodlivosť v obci; a fi; duša ukáznená a duša nezriadená; fi a fi ; filozofická a jej význam pre vytvorenie spravodlivej, harmonickej a zdravej obce. Patočka sa Platónovi resp. platónsko-sokratovskej problematike venoval od 30. rokov 20. storočia. Diplomová práca sa bude opierať zvlášť o prednášky, ktoré o Platónovi predostrel v poslednom decéniu svojho života. Prihliadnuc tiež ku kontextu Patočkovej systematickej filozofie (predovšetkým jeho filozofie dejín, ale aj fenomenologickej filozofie), s ktorou je jeho výklad Platóna tesne spätý. V závere diplomovej práce bude uvážené, či je možné celú Platónovu filozofiu oprávnene a podložene považovať za filozofiu výchovnú.Bakalářská práce Otevřený přístup Motiv času v Kritice čistého rozumu(Univerzita Pardubice, 2022) Prchal, Filip; Sikora, Ondřej; Prázný, AlešTato bakalářská práce pojednává o Kantově motivu času v jeho díle Kritika čistého rozumu. Budu se zabývat Kantovým pojmem času pouze v rámci jeho Transcendentální estetiky. Nejprve tato práce vysvětlí základní pojmy Kantovy teorie poznání. Dále stručněji představí jeho koncepci prostoru, který se k času váže. Poté se explicitně zaměří na podrobnou analýzu Kantova konceptu času. Pozdější fáze práce se věnuje Kantova pojetí času a prostoru. Nejdříve Kant odpoví na běžné argumenty proti jeho teorii. Dále se s Kantem vyrovnávají moderní kritici, například Paul Guyer, G. Patzig, P. F. Strawson a další. Prostřednictvím textové interpretace se na základě Kantovy teorie pokusí dát odpověď na otázky: Co je čas? Je vnější nebo vnitřní? Je objektivní vůči všemu co existuje, a nebo se jedná o subjektivní věc? A pokud z nás čas vychází, a je podmínkou možnosti vnímání světa, jsme i my podmínkou času, neboť kdybychom nebyli, nebyl by čas?Bakalářská práce Otevřený přístup Moral Justification of Organ Sale(Univerzita Pardubice, 2022) Lepinová, Kristýna; Pacovská, Kamila; Candiotto, LauraDespite organ donation systems running in numerous states around the globe, the shortage of transplant organs is a worldwide public health problem. This raises a question, why - when there clearly is both demand and offer - not make organ sale legal? From the moral point of view, there are four main objections to permitting organ sale: 1. exploitation, commodification, and instrumentalisation of the seller and her body; 2. harm and risk that the seller undergoes; 3. concerns about autonomy and consent; and lastly, 4. concerns about the practice of free donation that would supposedly be undermined by the permission of organ sale.Bakalářská práce Otevřený přístup Cicerovo pojetí stoické filosofie v jeho spise Stoické paradoxy(Univerzita Pardubice, 2022) Koritenský, Jan; Hejduk, Tomáš; Krása, OndřejBakalářská práce se zabývá Ciceronovým pojetím stoické filosofie v jeho spise Stoické paradoxy. Obsah práce pokrývá Ciceronův rozbor každého z jednotlivých paradoxů a jeho následný názor na jejich platnost. Práce dále porovnává, v jakých případech a směrech se Ciceronova osobní filosofie shoduje a rozchází se Stoickými zásadami.Diplomová práce Otevřený přístup Pojetí virtu v díle Niccola Machiavelliho(Univerzita Pardubice, 2022) Klička, Tomáš; Jinek, Jakub; Prázný, AlešDiplomová práce se zabývá pojetím virtu v díle italského renesančního myslitele a politika Niccola Machiavelliho. Machiavelli je toho názoru, že virtu společně s fortunou zasahuje do nabytí a udržení státního útvaru, nicméně k tomu, aby se podařilo daný stát efektivním způsobem udržet, musí převážit virtu. Práce je rozdělena do čtyř částí. První část popisuje Machiavelliho životní dráhu v kontextu tehdejší politické situace na území Apeninského poloostrova. Druhá část analyzuje pojem virtu v rámci politického spisu Vladař. Machiavelli ve Vladaři formuluje řadu konkrétních rad a návrhů, jež mají vladaři zajistit úspěch, který spočívá v rozšíření moci a stabilizaci státu. Důraz je zde kladen na silného a schopného panovníka, jenž může díky své virtu bezpečně zachovat nově nabyté území. Třetí část se věnuje rozboru virtu v knize Rozpravy nad prvními deseti knihami Tita Livia. V Rozpravách využívá Machiavelli události z římských dějin, které mají poskytnout poučení o tom, jak římská republika dosáhla svého dominantního postavení, přičemž nabádá k jejímu napodobení. Důležitou roli zde podle Machiavelliho hrála virtu římských občanů, již byli ochotni vykonat vše pro obecné dobro své vlasti. Má-li tedy republika dosáhnout velikosti, musí se virtu vyznačovat občanstvo jako celek. Ve čtvrté části je zkoumán samotný pojem virtu z hlediska diskuse o tezích vybraných autorů, kteří se tímto pojmem zabývají ve svých odborných studiích.Diplomová práce Otevřený přístup K pojmu "idea" v díle Komenského(Univerzita Pardubice, 2022) Nevimová, Michaela; Schifferová, Věra; Prázný, AlešKomenského dílo je širokou syntézou filosoficky heterogenních vlivů. Mezi antickými, křesťansky asimilovanými motivy u Komenského dominuje křesťanský novoplatonismus. "Idea" je jeden z klíčových pojmů jak Komenského ontologie, tak gnoseologie. V práci je analyzován pojem "idea" v Komenského pansofických a metafyzických spisech. Pozornost je zaměřena na tyto tematické okruhy: 1) "Idea" v kontextu Komenského metafyziky. 2) "Idea" v Komenského emanačním schématu ("idea" jako základ světové analogie, paralelismu a panharmonie). 3) Vztah pojmů "idea" a "notio" (nauka o společných vrozených pojmech). Práce je založena na důkladné práci s pramennou literaturou, opírá se také o tematicky relevantní literaturu sekundární, zvláště o studie o Komenském od Jana Patočky.Diplomová práce Otevřený přístup Člověk v dramatu bytí u Friedricha Schillera(Univerzita Pardubice, 2021) Matysková, Martina; Sikora, Ondřej; Horák, PetrDiplomová práce představuje koncept filosofické antropologie Friedricha Schillera. Práce je rozčleněna na tři okruhy. První okruh prezentuje dobové zasazení a prameny, které nejenom ovlivňovaly autorovy spisy, ale i autora samotného. Druhý okruh se zabývá koncepcí člověka optikou filosofických spisů, kde je sledována linka personální a politické svobody. Třetí okruh se pohledem uměním zaměřuje na jedincovo jednání a demonstruje na konkrétním díle lidské drama a utrpení. Zároveň je reflektován autorův morální přesah. Přínosem této práce je zhodnocení a shrnutí důležitých estetických aspektů v morálním jednání jedince.Diplomová práce Otevřený přístup Pojetí člověka v útěšných spisech Jana Amose Komenského(Univerzita Pardubice, 2021) Hromádková, Eliška; Schifferová, Věra; Prázný, AlešDiplomová práce se zabývá pojetím člověka v tzv. útěšných spisech Jana Amose Komenského, které jsou výrazem hlubokého zoufalství a beznaděje, do nichž byl uvržen po porážce českého stavovského povstání. První kapitola pojednává o člověku jako tvoru společenském. Vychází ze spisku předbělohorské doby, Listové do nebe, který reaguje na soudobou sociální problematiku společnosti, primárně nerovnost mezi lidmi. Druhá kapitola tematizuje člověka jakožto hříšníka a smrtelníka vrženého do světa, kde převládá marnost a trápení. Člověk se potýká nejen se svou smrtelností, ale také svých blízkých, a tím pádem i sirobou, která ho zasahuje ve chvíli, kdy své milované ztrácí. Dokonalým a bezpečným útočištěm se mu stává Bůh. Třetí kapitola se zabývá člověkem jakožto poutníkem labyrintem světa, který se navrací do ráje srdce. Zaměřuje se na motiv odvratu od světa. Čtvrtá kapitola zachycuje člověka mezi vírou a rozumem. Člověk v pozici Truchlivého ve stejnojmenném dialogu ztělesňuje zoufalství a bolest. Hledá ztracenou naději, jistotu a bezpečí skrze cestu k Bohu. Poslední kapitola představuje člověka jakožto imago Dei, který zastává pozici prostředníka mezi Bohem a světem. Tematizován je také např. motiv rezignace, či Komenským zavedené pojmy samosvojnosti a jinudosti, které souvisejí s vystoupením z božího centra.Diplomová práce Otevřený přístup První principy a úloha Diotimy v Platónově dialogu Symposion(Univerzita Pardubice, 2021) Dojčiaková, Kateřina; Jinek, Jakub; Krása, OndřejDiplomová práce se zabývá výkladem Platónova dialogu Symposion. Jejím úkolem je určit roli Diotimy, která vystupuje v centrální části dialogu. Výklad vychází z interpretačního modelu tübingenské školy, který klade důraz na nepsané nauky a na jejich základě chápané první principy. Práce se nejvíce soustředí tu část dialogu, v níž hovoří Sókratés o tom, co a jak jej učila Diotima kněžka z Mantineje. Tübingenskému paradigmatu je věnována první část práce. Druhá část se zabývá výkladem dialogu Symposion. Cílem je formulovat přínos tubingenskeho paradigmatu k výkladu dialogu, a především Diotiminy řeči.